Homepage
Zaslat tip & FÓRUM
Souhrn tipů
Žebříčky a statistiky sázkařů
Pravidla výměny tipů
Vyhodnocení tipů & Profil
FAQ - časté otázky
VÁŠ výdělek z vašich tipů
SMS kredity a SMS tipy
Soutěže o finanční ceny
Služby a nastavení sázkaře:
Uživatelské skupinyÚrovně/skupiny - platnost členství
SMS tipy + E-mailová notifikaceSMS tipy + E-mailová notifikace
RegistraceRegistrace

PřihlášeníPřihlášení
Uživatel (nick, přezdívka):    Heslo:      Přihlásit automaticky při příští návštěvě    
Kebabking - NFL (bez kvalifikace)

 
Přidat nové téma Zaslat odpověď    KolemDvou.cz - tipy na sázení -> Archiv K2
Předchozí tipy :: Následující tipy  
Sázkař Zpráva - Tip na sázení
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 28.04.2015, 20:22 Předmět: Kebabking - NFL (bez kvalifikace)
Pište tipy na sázení
Citovat

Ahojte.

Pár jedinců si mě možná všimlo v NFL sekci, kde jsem v několika posledních týdnech minulé sezony působil. V každém případě, v krátkosti se představit - jak se sluší a patří - bych určitě měl. Pro začátek nějaká ta statistika z těch několika týdnů na fóru. I když výsledky nebyly špatné, je dost co zlepšovat, ať jde o výběr zápasů/typů sázek nebo vybírání vkladu. Doufejme ale, že nejde o ono pověstné začátečnické štěstí, a že v příštím ročníku se bude zelenat i nadále.


zveřejněné výsledky z minulé sezony

Přes dvanáct let jsem se aktivně jako hráč a poté i pasivně (zápisy, vyhodnocování statistik) věnoval baseballu. Láska ke sportu, číslům a analyzování dat ve mně zůstala hluboce zakořeněná a projevovala se v podstatě všude. Ať šlo o vyhodnocování výsledků v nějaké FPS hře nebo organizování tipovaček na výsledky fotbalových a hokejových mistrovství mezi přáteli a kolegy v práci. Jsem velký obdivovatel Nate Silvera, Moneyball jsem viděl nejméně pětkrát a všem kamarádům, kteří někdy použili oblíbené “statistika nuda je” jsem se okamžitě začal obloukem vyhýbat.

Byť se může zdát, že je na rozjíždění NFL blogu v tuto chvíli příliš brzy, já žiju další sezonou už od začátku minulého playoff. Tehdy jsem začal pracovat na excelovském modelu (nějak se nám tu s tím roztrhl pytel, že?), který by měl ještě napomoct ziskovosti a byť už teď v něm leží přes 150 hodin čistého času práce, nejsem s tvorbou jakékoliv formy finální verze ani v polovině. Díky tomu mi jindy nekonečná pauza mezi sezonami připadá až příliš krátká a několik nápadů už jsem rovnou dal bokem a zařadím je až v další off-season. Nemluvě o tom, že bych rád rozšířil svůj rozhled a databázi do College Footballu... Rané verze programu měly v playoff každopádně úspěch (viz obrázek), kdy jsem v testech nanečisto mohl sledovat úspěšnost 14-3 (včetně propbetů) - tak uvidíme, jak to bude fungovat dlouhodobě.


co doporučil model během playoff NFL 2014/2015?

Ve sledování a sázení na americký fotbal jsem našel dokonalou směsku toho, co mě baví a naplňuje. Soutěživost, kontakt, psychologie, týmovost, uspokojení grafomanie detailními write-upy, a hlavně ten zdánlivě nepřehledný zmatek na hřišti, který se oproti baseballu složitě kvantifikuje. Paradoxně to, že pocházím(e) ze země, kde NFL nepatří mezi dvakrát sledované, považuji za výhodu. Časová pásma a vstávání ve 4 ráno sice někdy bolí, ale na druhou stranu je jednodušší zachovat si otevřenou mysl, nenechat si vymýt mozek informacemi typu 'běhová hra je základ' (není) a mě osobně ani nesvazuje fanouškovství.

Budu tenhle deník vést formou blogu a příspívat podle toho, co mě zaujme a v čem si potřebuju sám sesumírovat myšlenky. Z valné části půjde o nezajímavá čísla (sorry Smile), ale kdo se tím prokouše, najde určitě i dost cenných informací.

Momentálně je v lize ticho před bouří - čeká nás draft. Ten by měl napovědět, kde který tým cítí slabinu a jestli se manažeři některých týmů už poučili a nebo budou pořád dokola dělat ty stejné chyby. Minulý týden vyšlo rozlosování pro příští sezonu a tak se mi zdá vhodné upozornit na (ne)přesnost Strength of Schedule, který nám každoročně servíruje NFL.com. Za chvíli pošlu...
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 28.04.2015, 20:42 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Tak jdeme na to... nezáživná čísla, první vydání.

Strength of Schedule - tradiční výpočet

Tradiční výpočet spoléhá na to, že z výsledků z minulé sezony získáme představu, jak silný má který tým rozpis. To je už z podstaty věci hloupost. Jsou sice týmy, které vykazují stále stejně dobré/špatné výkony, ale není to pravidlo. Mezi výjimky samozřejmě patří týmy jako New England Patriots, kteří pod vedením Billa Belichicka s Tomem Bradym pod centrem vytrvale prokazují dobré výsledky a vysoký počet vítězství. Stejně tak Green Bay Packers s fantastickým Aaronem Rodgersem, nebo finalista dvou posledních Superbowlů, Seattle Seahawks, který je velmi úspěšný v draftech, což je v době salary capu kritické.

Sečteno podtrženo, touto metodikou jsem od roku 2009 dostal přesné informace jen ze 70%. Kdo má zájem, detailní tabulka je tady.

Experimentoval jsem i s upraveným výpočtem, kdy jsem bral v potaz průměr celkové úspěšnosti a výsledků doma/venku, ale to roztříštilo nicneříkající informace na (stále nicneříkající) ještě menší vzorky dat, takže ještě horší přesnost - kolem 65%.

Využití Power Rankings

Tato metoda není moje myšlenka a osobně ji nemám nijak vyzkoušenou, ale idea je celkem jasná - i tady se vychází ze síly týmu v minulém ročníku. Informace, kterou tímto získáme, by měla být o něco spolehlivější. Například týmy, které skolila vlna zranění (Arizona minulý rok), nebo které měly velkou smůlu na těsné porážky, mají tímto vyšší hodnotu, než třeba jejich samotná úspěšnost napovídá.

Funguje to tak, že se opíše power rankings z několika spolehlivých zdrojů, vezmou se čísla ze zhruba poloviny sezony (použil jsem dvanáctý týden) a z jejího konce - výsledek se zprůměruje a je hotovo. V tomto případě nemám jak ověřit relevanci, nicméně logicky vzato když už budeme brát info z loňského roku, tak je tohle přesnější měřítko.

Využití předsezónních Team Totals

A tady to začíná být zajímavé. Není tajemstvím, že bookmakeři v NFL jen málokdy dělají chyby a najít value bývá těžké. Tak proč toho nevyužít? Metoda vychází z počtu vítězství (více nebo méně) na která se dá vsadit před sezonou. I v tomto případě jsem šel zpětně až do roku 2009 - a celková přesnost předpovědi se nám zvedla přes 75%. Odhad jen jednoho týmu (Tampa Bay) šel pod 60% a odhad nad 80% byl hned u dvanácti týmů - tradiční metodou jich takto přesných bylo jen sedm. Detailní tabulka je zde.

Žádné překvapení z těchto dat nezjistíme, jen to co už je známo: nejsilnější týmy jsou v posledních letech Patriots a Packers, nejslabší divize je AFC South a nejhůře čitelná NFC South, kterou vyhrál stejný tým dvakrát po sobě jen jednou. Překvapující je až to, jaký dopad mají tyto totaly, tedy oněch 5% přesnosti navíc, na Strength of Schedule. Chargers se z průměrně těžkého rozpisu vyšoupli na 8. nejlehčí, Ravens z 11. nejtěžšího na 10. nejlehčí a třeba Vikings si o deset míst přihoršili.


Takto vypadá poměr obou metod a výsledný SOS dle mého výpočtu.

Určitě mají i tyto dva způsoby své mouchy a ruku do ohně by za to nikdo nedal, ale osobně metodice s Totaly věřím a třeba tohle info pro příští rok k něčemu bude. Tak zase někdy. :]

Idea
nerazzurro
Pravidelný sázkař
Pravidelný sázkař


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %

Zobrazit informace o autorovi

Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra


Působí na KolemDvou.cz od: 13.5.2009
Tipy a sázky: 1320
Kvalita tipů:
Hodnocení kvality tipů: 213.3Hodnocení kvality tipů: 213.3Hodnocení kvality tipů: 213.3Hodnocení kvality tipů: 213.3
Přidej hodnocení ZDE

Hodnocení tipů: 9
PříspěvekZaslal: 30.04.2015, 10:04 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

taky sázím NFL, ale zkušenost je taková, že každý rok to je z hlediska profitu naprosto jinak, někdy dám sezonu mega moc úspěšnou, jindy zase jen něco málo do plusu... Podstatný je LIVE betting...

Těch zápasů je málo a sázet všechny to asi nejde... čili když jich dám za rok možná 100, tak je to pořád málo na to, aby se mi to nakonec vyplatilo... ta value se tam hledá těžko... takže víceménně tam udělám za sezonu takový profit, jako za pár týdnů v MLB Very Happy... Takže si řikám, že na předzápasový bety se už vyprdnu a budu to sázet jen LIVE, to jediný má nějaký smysl... A tam dělám bez problémů pořádný profit... ale hold to chce o víkendu makat od 19 do 5 rána )ale dá se to, přecijen to je jednou za týden a jen 4 měsíce....

o NCAAF ani nemluvím, to je úplně něco jinýho a sledovat 120 týmů se nedá, a už vůbec ne si je nějak porovnat, když se proti sobě postaví týmy z jiných conferencí.... Tam jde opravu vycházet je z power rankingů a to je samozřejmě o ničem... to se prostě musí znát ty týmy... Proto jedině LIVE Betting a sledovat zápas, na který člověk sází... a pak to jde Laughing

Víkende je sice nabitej, ale pak 5 dní zase oraz Very Happy


Leda předzápasový bety vybírat jen fakt to úplně top a sázet na to opravdu velký peníze... což by se ale nemuselo vůbec nakonec vyplatit.. Ten faktor náhody v NFL je docela slušnej... kor na spreadech a totals... takže trocha smůly a už se nevyhrabeš na těch několika betech co máš ještě v plánu....
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 4.05.2015, 15:32 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

nerazzurro: v prvé řadě díky za feedback a skvělou práci, kterou odvádíš v MLB sekci. Sám chci v budoucnu baseball zkusit a je to skvělá inspirace.

Co se týče NFL, tak tam máme podle mě úplně odlišný přístup, i soudě dle příspěvků ze závěru minulé sezony. S tím nemám problém, protože jedna věc se dá dělat správně více způsoby. Každopádně situace se mění z týdnu na týden, takže to, že někdo dojde k závěru “jednu sezonu dobrý, druhý hrůza” mě moc nešokuje. Ale to mě na tom právě baví - každý týden se odehrává jiný příběh a je velká výzva ho rozlousknout. A to pokud možno dříve, než začne zápas, protože LIVE sázky bych rád používal méně.

K NCAA - tam to bude peklo, je mi to jasný. Začal jsem tím, že se snažím detailněji sledovat dvě konference a snad to časem rozšířím. Osobně mě na univerzitním fotbalu děsilo hned několik věcí, především počet týmů a fakt, že se hráči po čtyřech letech protáčí. Ale vzhledem k tomu, že průměrná kariéra v NFL trvá pět let a daleko častěji mění hráči působiště, tak jsou ty kádry stabilní zhruba stejně.

Ad. faktor náhody: ten je v americkým fotbale obří. Třeba takový fumbly... I o tom bude můj další příspěvek.
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 4.05.2015, 18:47 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

S další salvou čísel přispívám o pár dní dřív, než jsem původně plánoval. Dnes odbočím do jiného sportu. Zaprvé kvůli tomu, že sleduju jako každý rok hodně pozorně hokejový šampionát. Zadruhé nechci, aby tu na to padal zbytečně prach. A konečně zatřetí, dnes jsem byl svědkem celkem vášnivé debaty o dnešním zápase s Kanadou. Abych to zkrátil, Kanada se údajně proti Němcům vystřílela a je statisticky dokázáno, že na takových turnajích přijde po vysoké výhře podcenění/ukolébání/kdo-ví-co-ještě.

Naštěstí tady na K2 jsem se s podobným myšlenkovým procesem nesetkal, protože je to samozřejmě hloupost. Nehodlám sice analyzovat všechno, co uslyším v MHD nebo hospodě, zvlášť když to jasně zní jako slepé vlastenectví, ale tohle ve mně vzbudilo zvědavost - z vlastní zkušenosti vím, jak šla psychika týmu po vysokých výhrách nahoru, ale na druhou stranu u NFL mám tendence lehce snižovat akcie toho týmu, který jde z blowout výhry. A tak mi to nedalo. Projel jsem si šampionáty (bez zápasů o udržení) zpětně do roku 2000. Odkaz na celou tabulku je tady.

Je z ní jasně vidět, že týmům se po vysoké výhře spíše dařilo. Ovšem pokud po drtivém vítězství přišel vyrovnaný soupeř (viz tabulka vpravo) jsou od roku 2005 výsledky celkem vyrovnané: 12-10-3 ve prospěch týmu, který je po velké výhře. Rozhodně se ale (s výjimkou roku 2000) nedá mluvit o nějakých slabých výkonech utlumených uspokojením.



Z toho se ale samozřejmě nedá vykouzlit žádný trend, co by sázkařům pomohl. Já osobně vidím hlavně dva silné útoky a naši slabší obranu a hraji OVER.
nerazzurro
Pravidelný sázkař
Pravidelný sázkař


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %

Zobrazit informace o autorovi

Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra


Působí na KolemDvou.cz od: 13.5.2009
Tipy a sázky: 1320
Kvalita tipů:
Hodnocení kvality tipů: 213.3Hodnocení kvality tipů: 213.3Hodnocení kvality tipů: 213.3Hodnocení kvality tipů: 213.3
Přidej hodnocení ZDE

Hodnocení tipů: 9
PříspěvekZaslal: 4.05.2015, 18:49 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

tak třeba nám propi otevře moderovanou sekci pro NFL pro následující sezonu...
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 6.05.2015, 20:53 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Hokejový šampionát vyhrávají obrany

Než přepnu zpátky k americkému fotbalu, ke kterému mám v přípravě poměrně vyčerpávající příspěvek, zdržím se ještě u hokejového mistrovství. Poté, co naše reprezentace podruhé inkasovala šest branek, se legendární Jiří Holeček v rozhovoru pro iDnes rozmluvil o naší špatné obraně, potažmo brankářích. Podle článku řekl, že “na šampionátu platí, že vyhraje z 90 procent tým, který dostane nejméně gólů”. I když jde o evidentně nadsazené číslo, zase tak daleko od pravdy není.

V tuto chvíli dejme tomu, že počet vstřelených a obdržených gólů opravdu věrně odráží kvalitu útoku, potažmo obrany. Přestože jsem zapátral jen krátce do minulosti (pouze do roku 2008, což nám dává vzorek sedmi turnajů), čísla jsou výmluvná. Obrany toho o výkonu a konečném umístění mužstva napoví mnohem více, než vysoké gólové účty útočníků.



Pozitivní zjištění je to, že čísla po skončení základních skupin mají větší vypovídací hodnotu, než ty, které máme po skončení celého turnaje. To je patrně ovlivněné kvalitou soupeřů v playoff a naznačuje to, že je relevantní to, jak se kdo popasuje s outsidery a budoucími účastníky tabulky o udržení.

A konečně devadesáti procent se sice nedopočítáme nikdy, ale pravda je, že z mých dat vychází přes 70% vítězů zlatých medailí jako skutečně nejméně inkasujících. Vztah mezi obranou v zápasech základních skupin a umístěním týmu neměl od roku 2012, kdy přestal platit obskurní systém se základními a osmifinálovými skupinami, daleko k přímé úměrnosti. I v předchozích letech ale obrana měla lehce navrch, jak můžeme vidět na následujících grafech.



Veškerá data jako vždy k nahlédnutí zde.
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 12.05.2015, 11:13 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Dnes se vrátím zpátky k americkému fotbalu. Ke kterým statistikám být pozorný a které věci (z těch, které jsme schopni kvantifikovat) nejvíce ovlivňují výsledek zápasu je další věc, kterou tu rozeberu. Protože informací a dat je už teď docela dost, a já nejsem ani v půlce, rozdělím toto téma na minimálně dva příspěvky.

Hodnoťte statistiky kritickým okem

Znáte ten vtip o matematikovi, který se utopil, když se snažil přebrodit řeku v průměru metr hlubokou? Pokud jde o identifikování, která čísla a trendy jsou relevantní, a které raději ignorovat, je potřeba zjistit, jaký je mezi daty vztah. Někdy je těžší identifikovat, jestli jde o korelaci nebo kauzalitu. Často si naštěstí vystačíme se selským rozumem bez potřeby složitě zkoumat čísla. Pokud jde o nějaký konkrétní příklad, proč je potřeba zachovat si trošku té zdravé nedůvěry k číslům, představme si Dallas Cowboys z minulé sezony a jeden blábol, který běhal po twitteru. Running back Dallasu, DeMarco Murray, prožíval vynikající rok. V prvních sedmi týdnech měl 24 a více carries (útok po zemi) šestkrát - Dallas až na první týden vyhrál všechny zápasy. Průměrný počet 26,5 pokusů na zápas tak napomohl k recordu 6-1. V osmém a devátém týdnu měl Murray míč v ruce pouze devatenáctkrát a Dallas obě utkání prohrál.


Vyhrál by snad Dallas oba zápasy, kdyby Murray běžel s míčem podvacáté?

Na twitteru v dalších týdnech tato čísla běhala jako by šlo o nezpochybnitelný důvod, kvůli kterému Dallas prohrál. Jenže běhová hra je u drtivé většiny mužstev používaná spíše jako doplněk ke hře vzduchem a k ukrajování času - a k tomu přirozeně dochází ve chvíli, kdy je tým vedení. Dallas měl (ve srovnání se svým sezónním standardem) v těchto dvou zápasech podprůměrnou úspěšnost na všech downech, prohrál turnover bitvu (její důležitosti se věnuji níže) a měl 0% úspěšnost proti bránění v red zone. A pokud to nestačí, tak si můžeme porovnat průměr carries vítězných týmů s carries Dallasu ve vítězných zápasech (31,0 vs 27,3); a průměr carries prohrávajících týmů proti Dallasu v těch utkáních, která prohrál (22,4 vs 20,0). Nic, co by se výrazně vymykalo průměru.

Trendy podle situace

Než se podívám na jednotlivé statistiky, chci upozornit i na tzv. situační trendy - konkrétně dám dva příklady.

Týden po BYE

BYE týden - týdenní volno - má během sezony každý tým. Jsou obecně vnímány jako možnost olízat si rány, doléčit zranění, často i odbýt si drobné operace a možnost lépe se připravit na dalšího soupeře. Jenže zatímco to první je pravda - poranění hráči se opravdu během volného týdne dávají dohromady - tak příprava na dalšího soupeře ve volném týdnu obvykle žádná není a soustředění tak spíše trpí. Hráči si užívají volna v zábavních parcích, na grilovačkách, zkrátka s rodinou a mezi přáteli. Výjimkou jsou možná ještě hráči jako Peyton Manning a jemu podobní, kteří jsou za fotbal div ne provdaní a mohli by si sami dělat ofenzivního koordinátora.

Výsledkem této analýzy je, že v základní části od roku 2002 jsou týmy po BYE týdnu 197-168-1 SU (54%) a 192-164-10 ATS (53,9%). To je sice slušné, jenže efektivita po volném týdnu má sestupnou tendenci (od roku 2010 to dělá 75-71 SU a 70-71-5 ATS) a tak se v tuto chvíli rozhodně nedá brát týden navíc “na přípravu” jako valná edge. Byť to tak v minulosti možná bylo.

Osobně budu fakt, že tým jde z BYE týdne, spíše ignorovat a sledovat, kam se bude tendence týmů ubírat. Doufal jsem v trošku užitečnější závěr - dost mě totiž zaujalo zjištění, že v minulé sezoně byly týmy po volnu 8-17-1 ATS (32%). To je velmi slabé a naznačilo to nadějný trend; bohužel se patrně jedná pouze o statistickou odchylku. Není důvod si myslet, že by se od minulého ročníku v přístupu k volnému týdnu něco tak radikálně změnilo. Uvidíme.


Jako skuteční mistři přípravy, kteří umí využít volný týden do mrtě, vychází z této analýzy několik jedinců a týmů. Například Peyton Manning je od roku 2005 po BYE týdnu 9-0 SU a 8-0-1 ATS. Green Bay je od roku 2006, kdy se hlavním trenér stal Mike McCarthy, po volném týdnu 8-1 SU a 9-0 ATS.


Cover rate Spreadu hostujících týmů vychází z těchto dat (od roku 2002) jako 50,3% a je relativně stabilní. I u něj je ale jasně vidět zhoršující se tendence - od roku 2009 klesla úspěšnost hostujících celků na 46,7%.
Na druhé straně domácí týmy mají celkovou úspěšnost 56,9%, což by bylo skvělé, ale od roku 2009 je to pouze 51,1%. Zdá se, že bookmakeři jsou nepříjemně přesní a pomáhá jim, že sázkaři přeceňují efekt týdnu na odpočinek.


Thursday Night Football

TNF je jeden z prime-time časů. Pro nadšeného středoevropana tyto zápasy znamenají vstávání kolem čtvrté ráno. Pro Američany jde o zápasy začínající o půl deváté večer, a tak se přirozeně jedná o nejsledovanější duely týdne. Diváci jsou více nabuzení, zápas se vysílá v televizi po celé Americe, dalo by se tedy logicky očekávat, že domácí výhoda bude ještě větší, než při běžných nedělních (odpoledních) zápasech. Jenže tomu tak není - kromě čtvrtečního večera. Hostující tým musí cestovat v krátkém týdnu a právě tam se silně projeví výhoda domácího prostředí.


Pokud by někdo od roku 2002 vsázel naslepo na domácí během TNF proti spreadu, neprohrál by peníze. Vzhledem k úspěšnosti 52,2% a juice sázkových kanceláří by ale ani nevyhrál.


Tohle jsou dva z nejužitečnějších trendů, které jsem prozatím našel. Dál se budu věnovat věcem, které ovlivňují zápas přímo v jeho dění.

Turnover ratio

Turnover je číslo ukazující, kolikrát který útok daroval míč soupeři. Ať už jde o zachycení přihrávky (interception), nebo o míč, který vyklouzne hráči, který s ním běží (fumble) - samozřejmě je ještě potřeba, aby ten míč poskakující po zemi obrana vybojovala (fumble takeaway).

Je celkem logické a pro diváky amerického fotbalu určitě nic nového pod sluncem, že tým, který má pozitivní turnover ratio - tedy více míčů vybojuje, než ztratí - má mnohem větší šanci na vítězství. Pokud by měl nějaký sázkař křišťálovou kouli s omezením na jednu statistiku, bez pochyby by ji využil právě na toto. Níže přikládám tabulku s vyhodnocením roku 2014 - v loňském roce měly týmy s turnover ratiem +2 jednoznačné výsledky 103-22 SU a dokonce 106-19 ATS. A to bez ohledu na jakékoliv další statistiky a situace.



Celková data za posledních 25 let ukazují, že týmy, které mají turnover ratio +1 vyhrávají 68% zápasů. Pokud se tak stane na domácím hřišti, tak dokonce 76%. A pokud se to povedlo domácím favoritům, pak jejich úspěšnost stoupla až na 85%. Týmy s turnover ratiem +2 vyhrávaly 82% času, doma obecně 87% a domácí favorité lehce nad 90%.

Na příkladu z jedné loňské Monday Night Football se dá ukázat, jak moc na turnoverech záleží. V osmém týdnu na sebe v pondělí večer narazily týmy Steelers a Texans. Hráči Houston Texans ze začátku dominovali zápasu - vedli po první čtvrtině 7:0 a 13:0 ještě pět minut před koncem poločasu. Dokud nedošlo ke dvěma kritickým turnoverům...

Týmy, které během MNF prohrávaly po čtvrtině o TD a v nějakou chvíli v zápase prohrávaly o 13 bodů (obojí případ Steelers v tomto utkání), jsou v posledních šestnácti letech 3-71 SU. Pokud ale zároveň nevyhrály boj o turnovery o aspoň +2 (Steelers se to podařilo) - v takovém případě jsou tyto týmy 4-0 SU i ATS. Na první pohled se jedná o jedno ze zbytečných čísel, kterých běhá během sezony po internetu hromada - a to bez výjimky po každém zápase. Většina z nich při nejlepší vůli a přimhouření oči možná zní zajímavě, ale vlastně nic zajímavého nesděluje (viz náš příklad s Dallasem a jejich running backem). Tohle je podle mě jedna z těch, kde se jednoznačné přehoupnutí z jednoho spektra do druhého - pouze na základě jedné statistiky - ignorovat nedá. Pittsburgh zvítězil 30:24 a spread pokryl.

Samozřejmě počet fumblů, ani jejich výsledek (recovery nebo giveaway) je nemožné jakkoliv předem odhadnout. Předpovědět nebo natrénovat na situaci, kdy šišatý míč poskakuje a odráží se od trávníku, rukou a chráničů jednotlivých hráčů, je utopie. Při zpětném procházení zápasů se ale na T/O ratio dívám jako na první, protože se tím dá vysvětlit hodně výsledků a nestane se pak, abych nějaký tým výrazně přecenil jen na základě dvou šťastných výher, kdy šly fumbly jejich směrem.

“Některé” týmy (Patriots) byly v minulých letech v podstatě fumble-proof a dosahovaly statisticky nepravděpodobných čísel, ale uvidíme, jak jim to půjde po deflate-gate, za kterou dostal zrovna dnes Tom Brady stop na čtyři zápasy.

...pokračování příště.
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 12.05.2015, 12:14 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Oprava: ve druhém grafu BYE týdnů se jedná o rozdíl underdogy a favority, nikoliv o hostující/domácí. Škoda, že se tu nedá editovat. Smile
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 14.05.2015, 1:47 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Jeden noční výkřik do tmy a opět odbočka od fotbalu...

Hokejové MS - Update

To, co předvádí Kanaďané na tomto turnaji je nevídané (sedm gólů na zápas? to jako vážně?), přesto to moc lidí nepřekvapuje. Už před turnajem platili za velké favority. A statistika potvrzuje, že se pravděpodobně můžou těšit na medaili...

Pokračoval jsem v průzkumu toho, co a jak dokáže napovědět konečné pořadí týmu. Vzhledem k tomu, že v hokeji si nehodlám komplikovat život, používám i nadále ty nejzákladnější statistiky - tedy góly - a tak to bylo i tentokrát jednoduché. Ukázalo se, že net, tedy rozdíl mezi vstřelenými a obdrženými brankami napoví ještě lépe a blíže, jak který tým skončí. A stydím se, že mě to napadlo až při revizi.

Obohatil jsem databázi o šampionáty (prozatím) až do roku 2000 - rozšířil jsem tak vzorek turnajů na 15. V tomto období samotný rank “netu” po skupinách odpovídal přesnému konečnému pořadí ve více, než 26 procentech. Pokud se v modelu nastaví odchylka o jedno místo (tým s #1 rankem skončí 2.), pak jde přesnost na 53,89% a když povolíme odchylku o dvě místa, pak je přesnost dokonce 72,22%. Za předpokladu, že by tahle spolehlivost odpovídala na všechny příčky bez rozdílu, pak by to znamenalo, že tým, který má po skupině rank #1, vyhraje medaili v sedmi z desíti případů. Jakýkoliv závěr naráží na stále stejný problém, a to je malý vzorek turnajů a taky zrádný systém se čtvrtfinálovým zápasem; nicméně data ukazují, že posledních patnáct “net” lídrů (po skupině) skončilo desetkrát s medailí a to od našich dvaasedmdesáti procent není tak daleko.



A jen tak pro zajímavost jsem si nechal vyjet čtvrtfinálové trendy podle rozdílu v ranku (s odchylkou jednoho směrem k průměru) a připsal je k porovnání zítřejších (dnešních) duelů. Hodil jsem trendy do vzorečku a u dvou zápasů mi vyjel skoro totožný kurz s nabídkou betka. Samozřejmě jen náhoda, protože to vyvážil směšně nízký kurz na Finy a přestřelená Kanada, ale stejně... Smile



Tak ahoj a hlavně fanděte!
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 14.05.2015, 15:53 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Ještě dodatek k poslednímu příspěvku. Z několika stran jsem dostal odezvu, že "to ví snad každej, že Kanada jde pro medaili" a musel jsem vysvětlovat základní myšlenku. Pro jistotu a upřesnění to napíšu ještě sem. Takže, nešlo o úmysl odkrývat něco šokujícího a můj příspěvek bral Kanadu jen jako nejzářnější příklad. A pokud jde o využití mých analýz pro sázky, vytvořil jsem regresivní metodou model a porovnal jeho výsledky (kromě Kanady s Běloruskem) s dnešními kurzy. I když všechny tyhle softwarové pokusy potřebují hodně času pro testování a vychytání much, jdu, ve stylu "put your money where your mouth is" a se slepou důvěrou, do toho.

USA (-0.98 fav.) -- no bet
Rusko (-0.69 fav.) -- to win @1.72 @bet365 (3/10)
Finsko (-1.12 fav.) -- to win @1.78 @bet365 (6/10)
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 15.05.2015, 8:30 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Od našich nejlepší výkon na turnaji. Hezká práce. Do semifinálových zápasů vychází z modelu Rusko (-1.42) a Kanada (-2.77) jako jasní favoriti, ale to je jednoznačné i v kurzech. Osobně mám ze včera vsazeno na Ruskou zlatou (asi to s tím vlastenectvím nebude tak horký), takže doufám, že svou roli favoritů zítra potvrdí a ve finále už budu jen jistit. Na pár dní se odmlčím, abych dohnal resty na ostatních frontách, a další salva čísel bude brzy zase k NFL a tentokrát už se konečně zaměřím na čtení statistik před zápasem...

USA (-0.98 fav.) -- no bet
Rusko (-0.69 fav.) -- to win @1.72 @bet365 (3/10)

Finsko (-1.12 fav.) -- to win @1.78 @bet365 (6/10)
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 21.05.2015, 8:54 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

PAT se bude rozehrávat z 15-yardové linie



V článku o NFL, který jsem psal v posledních několika týdnech a v neděli předal propitakovi, jsem proklamoval, že do několika let se patrně změní pravidla v kopání konverzí po každém touchdownu. Dalo se to čekat, protože úspěšnost kickerů je dlouhodobě vzrůstající a samotná konverze byla téměř “automatická”. Proto měl už hromadu let skoro každý TD hodnotu sedmi bodů. Tento stereotyp byl trnem v oku zřejmě už delší dobu, protože ona změna přišla dříve, než jsem třeba já čekal; proběhla totiž zrovna včera. Roger Goodell chtěl dle vlastních slov změnit “nejnudnější play v americkém fotbalu”. Podle mě se mu to až tolik nepovedlo, ale nebudu předbíhat. Tady jsou dvě změny v pravidlech, které nastanou od příští sezony, a které mají zatraktivnit zápasy:

1-point conversion
Extra point (kop za jeden bod) se bude rozehrávat z 15-yardové linie, což znamená, že co do náročnosti to bude totéž jako field goal z 33-yardů. Až do nynějška se extra bod kopal z pozice 2-yardů (= field goal z 20-yardů) a třeba v loňské sezoně to vedlo k úspěšnosti 99,35%. V grafu ukazuji úspěšnost z jednotlivých rozpětí vzdáleností v posledních letech:



Ze vzdálenosti mezi třiceti a čtyřiceti yardy bylo minulý rok úspěšně kopnuto skoro přesně 90% kopů (přesně z 33-yardů 92,8%), ale je potřeba mít na paměti, že s FG se to má tak, že se kopou z místa posledního tacklu. To se v případě konverzí neřeší a kope se pěkně ze středu hřiště a navíc nikoho netlačí hodiny jako při běžném FG. Tím odpadá řešení úhlu kopu a úspěšnost půjde oproti obyčejným field goalům nahoru. Podle Pro Football Focus byla minulý rok úspěšnost kickerů ze vzdálenosti mezi 30-35 yardy ze středu hřiště dokonce 97,6%...



Jak je vidět, tak podle mého výpočtu tato změna moc neovlivní fakt, že extra point je skoro automatický. Není to poprvé, kdy se úspěšnost kickerů stala pro ligu nepohodlná - v roce 1974 se posunula branka na konec endzóny a ztížila tak FG o dalších deset yardů. Kickeři se nicméně adaptovali a nyní to nebude jiné. V deštivých a větrných zápasech se změna určitě projeví, ale podle mých propočtů ne o tolik. Zatímco doteď byl očekávaný počet bodů (expected points) na jednobodové konverzi 0,99, nyní klesl na současných 0,963; a patrně poroste… To je důležité pro rozhodnutí, jestli raději kopat, nebo přikročit k...

2-point conversion
...dvobodovému potvrzení, pro jehož úspěch je potřeba dobít endzone buď během s míčem nebo přihrávkou, zůstalo co do náročnosti (vzdálenosti) neměnné. 2-pt konverze se budou i nadále rozehrávat z dvouyardové pozice. Jediný rozdíl oproti dřívějšku spočívá v tom, že bránící tým má nyní možnost vrátit míč do endzone soupeře, v takovém případě by obrana vybojovala dva body.

Jedním z návrhů bylo i posunout pozici pro 2-pt konverzi na 1-yard., tj. pozici ze které by byla velká šance na úspěch. I když zrovna z této pozice nedokázali v poslední minutě Superbowlu v letošním únoru bodovat Seahawks. Nakonec 30 z dvaatřiceti hlasujících majitelů bylo pro ponechání stávajících pravidel u dvoubodových konverzí a oddálení pozice pro jednobodovou. Jenže je hlavník viník stereotypu opravdu v pravidlech? Většina trenérů buď nemá ponětí o tom, jak hrát efektivně dvoubodové konverze, nebo nemají vůbec odvahu jít jiným, než vyšlapaným způsobem, který udává “go for 2” jen ve velmi konkrétních situacích: když tým na konci zápasu prohrává o 2, 5 nebo 10 (při úspěšné konverzi to znamená srovnání, snížení na rozdíl 3 nebo 8) nebo vede o 1, 5 či 12 (úspěch znamená zvýšení na rozdíl 3, 7 nebo 14). Podobně to je s rozhodováním zda hrát nebo ne na čtvrtém downu, ale toto téma si schovám na jindy. Každopádně pro fotbalové analytiky jsou tohle dvě z nejvíce nepochopitelných věcí.

Níže je výsledek mého průzkumu 2-pt conversion za poslední dva roky. Více sezon prozatím v play-by-play zpracováno nemám. Protože jde o malý vzorek, analýzu jsem rozšířil o statistiku v situacích, kdy útok potřeboval k prvnímu downu dva yardy. Výsledky poměrně věrně korespondují s testem ze stránky Statwing. Vše nicméně naznačuje, že data z let předchozích jsou ještě více zatížená směrem k efektivní běhové hře a až právě poslední dva roky jsou jakž takž srovnané. I tak má ale běh stále navrch.



Je evidentní, že navzdory tomu, že běh je v short-yardage úspěšnejší, trenéři raději volí přihrávku (72% procent při 2pt- a 52% při 2-to-1D). Za posledních deset let je úspěšnost dvoubodových konverzí téměř 50%. Při propojení těchto dvou statistik a jejich projetí přes algoritmus, který simuluje vyšší náročnost u 2pt konverze (než při dobývání prvního downu), mi z toho vychází, že expected points u běhové konverze je 1,117 a u passové 0,994. Čísla tak ukazují, že týmy měly už dávno chodit častěji pro dva body, a nejvíce ty se silným běhovým útokem v short-yardage situacích. V tuto chvíli neberu ohled na to, že efektivita běhové konverze by se snížila, pokud by byla silně protěžovaná.

Dopad této změny na sport a sázky
Jako fanoušek ještě nejsem rozhodnutý, jestli se mi změna líbí nebo ne. Vzhledem k tomu, že se vlastně tolik nezměnilo a kolik času bylo na tomto řešení evidentně strávené, čekal bych víc - třeba právě posun 2pt konverze na hranici jednoho yardu by konečně mohla trenéry obzvlášť nakopnout. Podle mě nastane zhruba toto: missnuté potvrzení kopem bude i nadále raritou a fanoušci budou při netrefení spíše otrávení a naštvaní - stejně jako teď -, než že by byli při každé konverzi přehnaně nervózní. Někteří (zdaleka ne většina) koučové konečně začnou chodit pro dva body častěji, ne proto, že by to bylo o tolik výhodnější, ale proto, že nové pravidlo jim dává “krytí”: nebudou muset na tiskovce před novináři a v kanceláři u majitele tolik obhajovat své rozhodnutí. K tomu existuje i precedent: nejvíce úspěšných dvoubodových konverzí bylo v roce 1994 (59), tedy v roce, kdy byla 2-pt konverze uvedená do pravidel.

Jako sázkař očekávám ještě o trošku náročnější podzim. Výběr sázek patrně nijak výrazně měnit nebudu, protože expected points se o moc nepohlo. Bude logické brát v potaz strategii jednotlivých trenérů a úspěšnost některých slabších kickerů. A možná následně u některých týmů hrát méně spread -3 a raději dát ML... No uvidíme, je samozřejmě otázka, nakolik změna tohoto pravidla vůbec ovlivní vypsané lajny.
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 29.05.2015, 19:27 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Proč se klubům v NFL po prodloužení nedaří?



Podobně jako průzkum BYE týdnů, i tento byl motivován pozorováním extrémních statistik z loňské sezony: týmům se po prodloužení evidentně nedařilo. Poprvé jsem si toho výrazněji všiml, když v říjnu hrála Carolina s Cincinnati: zápas neměl vítěze a pro NFL to byla teprve dvacátá remíza od roku 1974. Další týden utrpěly oba týmy vysoké porážky (CAR@GB 17:38 a CIN@IND 0:27). Náhoda... nebo ne?

Zkoumání tohoto trendu mě hodně bavilo, proto je rozpitván z mnoha různých stran a úhlů a ve svých tabulkách mám bokem vytvořené filtry i na úplné nesmysly typu ‘jak hrály týmy po prodloužení vyhraném touchdownem’ (19-14-2 ATS) nebo ‘jak hrály v září, doma, proti diviznímu soupeři’ (2-7-1 ATS) . Každá taková analýza začíná určitou myšlenkou, vizí nebo instinktem a je vždycky fajn, když se potom v datech odráží přesně nebo aspoň zhruba to, co očekávám.

Samozřejmě jsem ignoroval ty případy, kdy byly oba celky po odehraném prodloužení. Jedná se o málo pravděpodobnou variantu, ale stalo se to ve zkoumaném období sedmkrát. Dokonce k tomu v jednom případě došlo hned dvakrát v jediném týdnu. Stejně tak nejsou v tabulkách započítány výsledky těch týmů, které měly po odehraném prodloužení BYE týden. Nicméně i to jsem si pro sebe vypočítal: pokud nějaké mužstvo odehrálo prodloužení a pak mělo týden volno, bylo v dalším týdnu 13-8 SU (61,9%) a 14-7 ATS (66,7%); a cover-rate má v tomto případě - na rozdíl celkovým výkonům po BYE týdnu - stoupající tendenci. Je to ale samozřejmě příliš malý vzorek dat, než aby se z toho dal vyvozovat jakýkoliv závěr.

Oproti mým předchozím analýzám prime-time zápasů a BYE týdnů jsou tato čísla opravdu k něčemu dobrá a užitečná. Z toho, co jsem tu prozatím zveřejnil, je tohle úplně první trend, při jehož dodržování (bez ohlížení se na cokoliv dalšího) budeme vyhrávat peníze. Sice to nedoporučuji, ale statistika je jasná. A dovolím si přihřát polívčičku k jednomu poslední dobou propagovanému typu sázek: kdybychom na tento trend aplikovali Martingale při vítězné sérii, tak od roku 2008 uděláme +151 jednotek profit při uzavírání po pěti OK tipech.



Juice (vig, cut, zkrátka poplatek za zprostředkování) sázkových kanceláří je u NFL zhruba 52,3%. Znamená to, že tipovat jen 50% vítězů je prohrávání peněz. Protože myšlenka spreadů, stejně jako totalů (over/under) je vytvořit šance co nejblíže 50:50 a kurzy tomu odpovídají, tak není těžké zpětně zjistit, jak by se nám a naší peněžence dařilo. V grafu níže jsem naznačil, jak úspěšné by bylo sázení naslepo s využitím dat, které v tuto chvíli máme. Jsou tam výsledky jednotlivých ročníků a k tomu running total od roku 2003. Jak by to vypadalo, kdybychom bez přemýšlení dávali peníze na týmy, které odehrály minulý týden prodloužení - to je ta v podstatě nevyužitá oblast nahoře - a jak by se vedlo, kdybychom tipovali proti nim. Šedou zónu mezi těmito spektry nazývám “win some, lose some” nebo jednoduše česky “jsem na svým”. Graf potvrzuje to, co je už z první tabulky evidentní: důvěřovat týmům, které odehrály těžký zápas, který se dokonce musel rozhodovat v nastaveném čase, je chyba. Ze zkoumaného období šla úspěšnost těchto celků nad 53% jen v jednom roce. Naopak pětkrát byla menší, než 47%, z toho třikrát výrazně - 40% a méně.



Je jasné, že minulý rok byl přehnaný a moc takových nebude. Ale i když ho dám bokem, zůstane (ne)úspěšnost 45,9%. No dobře, a co když budeme ignorovat všechny tři nejsilnější roky? 47,6% - to je při sázkách proti těmto týmům pořád dost na to, abychom při běžném způsobu sázek neprohráli peníze, což může například různým lovcům bonusů stačit ke spokojenosti. Dále mě zajímalo, jestli výsledek prodloužení může ovlivnit další týden. Hrají týmy po výhře v prodloužení lépe, než po prohře v prodloužení? Obecně vzato - ano. S několika ale...



Sečteno podtrženo, týmy po výhře poráželi spread o dvě procenta častěji, než ty po prohře, to ano. Ale to, kde k výsledku dojde, hraje zřejmě ještě větší roli. Jak si jinak vysvětlit skoro třinácti-procentní rozdíl mezi výhrami doma/venku a dokonce více, než šestnácti-procentní rozdíl mezi prohrami doma/venku? Odpověď je jednoduchá: týmy, které po OT hrají doma mají cover-rate jen 38,6% oproti hostujícím 50%. Nejvíce se daří těm, které jsou na venkovní šňůře, i když to jinak bývá považováno za nevýhodu… V tabulce níže jsou porovnány výsledky podle toho, kde došlo k prodloužení, a kde se hrál další zápas.



V prvním odstavci jsem se zmínil o remízovém zápasu mezi Carolinou a Cincinnati. Protože remíz je velmi málo, nebyl problém prozkoumat je zpětně až do roku 1980. Týmy mají po remíze horší výsledky, než po prohraném nebo vyhraném prodloužení - cover-rate klubů po remíze je od roku 1980 jen 42,4%. Dávalo by smysl, kdyby čas strávený na hřišti ovlivnil únavu, potažmo výkon v dalším týdnu. Jenže to tak není. Použil jsem více typů časového rozpětí a kratší prodloužení (= méně času strávené na hřišti) ani v jednom případě nenaznačuje lepší výkony o týden později. Když už, tak spíše naopak.



Takže... jediná možná spojitost, co se z téhle tabulky dá vykouzlit je tahle: prodloužení pod dvě minuty znamená 38,1% cover-rate v příštím týdnu, zatímco zápasy prodlužované o 14+ minut naznačují úspěšnost 52,2%. Není samozřejmě náhoda, že tyhle dvě statistiky vycházejí z těch rozptylů, kde je nejméně dat. Závěr je prostý - na času stráveném na hřišti nezáleží. Motivace má v tomto zřejmě mnohem větší váhu, než cokoliv jiného. Moje teorie, založená na mých několikerých zkušenostech s Američany, je taková, že mnoho z nich, zvlášť těch ambiciózních (a hádám, že mezi profesionálními sportovci jsou takoví všichni) nemůže vystát remízu. Nerozhodný stav nezapadá do jejich mentality - nula nebo jedna. Živý nebo mrtvý. Nahoře nebo dole. Bílá nebo černá. Možná i prohra je svým způsobem pro hráče 'closure', po kterém se prostě jede dál. Možná to je ten důvod, proč je trend remíz tak silný. Co ale ještě ovlivňuje motivaci? Daří se v těchto situacím více těm, co jsou na začátku sezony, nebo v playoff? A co když hrají proti divizním soupeřům, na které se bez výjimky každý tým připravuje velmi pečlivě a soustředí maximálně?



Tak trošku jsem doufal v to, že úspěšnost poroste s tím, jak se vyvíjí sezona, což není tak docela pravda. V zimě jsou sice týmy úspěšnejší, než na podzim, to je ale zapříčiněno katastrofálními výsledky v září. Že by tam hrála roli určitá rez, která se pořádně oškrábe až někdy v půlce sezony? A dokážou divizní protivníci lépe využít únavu soupeřů? Jsou snad jako žraloci, když ucítí krev? Proč se to neprojevuje v dvou po sobě jdoucích divizních zápasech za sebou? Výkony týmů po prodloužení sice celkově slabší jsou - jak jsem očekával - ale zřejmě mají mnohem víc co dělat s psychologií, než s fyzickou únavou.
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 12.06.2015, 8:57 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Quickstat: zkoumal jsem, jak velké rozptýlení je mít televizní štáb v tréninkovém kempu... týmy po natáčení Hard Knocks jsou v prvním týdnu 2-6 SU a 2-5-1 ATS; v dalších dvou týdnech pak 12-3 SU a 11-2-2 ATS.

Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 30.06.2015, 17:05 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

V posledních týdnech usilovně pracuji na databázích, které budou podporovat můj program, ale aby tu na to nepadal prach, jednu statistiku jsem si z nich vytáhl. V jednom z předchozích příspěvků jsem rozebíral důležitost fumblů a turnoverů obecně. Tato statistika je extrémně důležitá a výsledek fumblu - tedy to, kdo ho vybojuje - je záležitost spíše štěstí, než umu. Takže se mrkneme, kdo toho štěstí měl minulý rok nejvíce a jak to pomohlo výsledkům daného týmu...



Po kliknutí na obrázek se objeví totéž ve velké verzi. Fumbly samozřejmě nejsou vše a procenta už vůbec ne. Třeba Titans mají sice nadprůměrný počet vybojovaných míčů (56,7%), ale jejich obrana donutila své soupeře k pouhým sedmi fumblům. To je tak strašlivé číslo, že jsem musel jejich loňské zápasy překontrolovat, abych se ujistil, že se mi do dat nevmotala nějaká chyba. Některé playoff týmy (Dallas, Pittsburgh) se statistice úplně vzepřeli a některé (Atlanta) nedokázali přízeň osudu přetavit ve vítězství navíc. Na opačných stranách v této statistice stojí dva týmy z NFC West. Logicky by se dalo předpokládat, že pokud se v příštím roce štěstí vyrovná a Arizona se San Franciscem budou v této kategorii spíše průměrné, budou jejich výsledky horší, než minulý rok. Ale ono to tak nejspíš nebude: Arizona měla minulou sezonu příšernou smůlu na zranění a udělali playoff navzdory tomu, že v závěru sezony nastupoval třetí starting QB. To umožnila jedna z nejstabilnějších obran* ligy. A San Franciscu odešel spasitel Jim Harbaugh a v této offseason jim odpadává jeden hráč za druhým. Takže jako vždy, není to žádné dogma, jen střípek informace. Blíže se k tomu - a dalším věcem - rozepíšu v detailním preview před sezonou.
* #10 v lize proti prvním downům, #12 proti druhým, #8 proti třetím, #3 proti Goal-To-Go downům, #3 jak v obraně Red Zone, tak v počtu soupeřových Red Zone tripů, #10 v efektivitě soupeřů na drivech začínajících uvnitř vlastních třiceti yardů a #5 mimo ně
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 30.06.2015, 20:10 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Ha, připletl se mi tam šotek... Takže oprava: budou jejich výsledky horší, respektive lepší, než minulý rok.
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 8.07.2015, 14:07 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Statistická analýza 2014: Hloubka přihrávek



Rozhodl jsem se v exportu dat z loňského roku postupně pokračovat. Jedna z mých oblíbených statistik jsou Yards Before Catch, které zkombinované s celkovými naházenými yardy napoví, který QB házel jak hluboko do pole. V potaz se samozřejmě berou jen zkompletované přihrávky. Vysoké číslo v této statistice není tak důležité pro vyhrávání z několika důvodů - vyšší číslo často přichází v zápasech, kdy někdo dotahuje velkou ztrátu a nemá moc co ztratit. Někdy je to i výsledek katastrofálního gameplanu jako třeba při loňském divizním kole mezi Broncos a Colts, ve kterém Denver jako -9.5 favorit prohrál 24-13. Peyton Manning, kterého už možná definitivně dohnal věk a navíc měl natržený stehenní sval, posílal jednu hlubokou bombu za druhou a celkem pochopitelně to nemělo kýžený efekt. Kromě slabé přesnosti Peyton z nějakého důvodu často útočil na Vontae Davise, nejlepšího cornerbacka Colts. Sečteno podtrženo, z osmi pokusů na 20+ yardů zkompletoval jen jeden. Jinak v loňské post-season sice vyhrávaly převážně týmy s vyšší hloubkou přihrávek (9 z jedenácti zápasů), ale to byla spíše náhoda. V playoff zápasech za poslední tři roky to je celkem vyrovnané: 18-15 pro týmy s vyšším číslem.

Tato statistika ani nutně nekoreluje s kvalitou Quarterbacka - tím druhým zápasem, kdy vyhrál tým s nižší hloubkou přihrávek, byli New England Patriots v Super Bowlu. Tom Brady v něm posílal tak krátké přihrávky, že jeho YBC patřil mezi deset procent nejnižších výkonů celé sezony. Proti nejlepší obraně ligy a mocné secondary, která rok předtím právě Manninga roztrhala na kousky, je to ostatně dost možná ten nejlepší možný plán. Loňské týmy, které proti Seahawks vítězily nebo pokryly spread měli nižší průměr hloubky přihrávek než ty, které proti nim prohrály. Z této statistiky tedy rozhodně nevytáhneme odpověď na otázku kvality týmu, ale může to hodně napovědět o gameplanu. U malých obrázků je opět možnost rozkliknutí.



Je celkem bez překvapení, že Kansas City v této kategorii patří ke dnu ligy a pokud jde o podíl yardů vzduchem vůči celkovému zisku, pak jsou úplně nejhorší: celých 58% passing yardů Kansasu naběhali receiveři po chycení. Naposledy jejich QB Alex Smith hodil TD Wide Receiverovi 8. prosince 2013, takže bomby hluboko do pole se od něj moc nedají čekat. Co je pro ně horší je to, že Chiefs byli jedni z nejhorších (#25) i při Power passech (třetí/čtvrtý down a jeden/dva yardy).



A znovu se vrátím k tomu, že hlubší přihrávky nemají s kvalitou ani vyhráváním nic společného. Příklad 1: navzdory všemu, co hovoří proti útoku Kansasu, Chiefs vloni měli record nad .500 a rozhodně to nebylo jen díky obraně, která byla statisticky velmi rozpolcená. Jejich defenziva byla hodnocená jako #3 v efektivitě oponentových drivů po odečtení lepší, než průměrné startovní pozice: pouze 12,2% soupeřových drivů začínajících uvnitř jejich třiceti yardů skončilo touchdownem. Povolili dvanáctý nejmenší počet výletů do red zone a v ní byli nejefektivnější ze všech týmů. Zároveň ale ta stejná obrana skončila jako vůbec nejhorší v lize proti prvním downům a 10. nejhorší proti druhým. Příklady 2 a 3: Cleveland měl suverénně nejhlubší přihrávky - a to je tým, který řeší krizi na pozici QB už roky. Tampa Bay je hned v závěsu, přesto zakončila sezonu s bilancí 2-14 a měla právo první volby v draftu. Takže co s tím? Představme si druhou statistiku, už podstatně více mainstreamovou, %completions. Celkem bez překvapení v ní mají Cleveland i Tampa mizerná čísla.



Cleveland byl doma v hloubce zkompletovaných přihrávek #1 a venku #2, ale v obou případech #31 v procentuální úspěšnosti oněch completions. Tampa na tom byla podobně (#6 / #24 doma, #1 / #32 venku). Logicky, na zcela opačné straně je hned několik klubů - pokud někdo rozdává hodně krátkých přihrávek a dump offs na running backa jako New Orleans nebo Kansas City, není vysoký podíl zkompletovaných přihrávek velký problém. Někteří QBs ale mířily hluboko rádi a často a přesto to bylo účinné. Atlanta byla v domácím prostředí hodně deep-pass happy i díky tomu, že domácí zápasy hrají na krytém stadionu; v dome stadionech jsou Falcons (v hloubce) #9 v lize, na otevřených stadionech pak #23. V domácích zápasech byla Atlanta vůbec nejlepší z celé NFL (#3 v hloubce, #6 v kompletaci), v závěsu za nimi byly playoff týmy Dallas (#7 a #7) a Green Bay (#5 a #9). Více méně to znamená, že tyto týmy byly nejen velmi efektivní útočně, ale pro běžného diváka předváděly nejzábavnější fotbal.

Tabulka, kterou jsem vložil výše bere v potaz %completions plošně - bez rozdílu, jestli se jednalo o krátkou nebo dlouhou přihrávku. Proto na závěr přikládám i konkrétní úspěšnost jednotlivých týmů čistě na hlubokých pokusech.

Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 12.07.2015, 9:20 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Proč se v první SNF očekává střelnice; rozbor spreadů a totalů od roku 2007



Tohle téma jsem ani neměl v plánu, ale jak to tak bývá, když se dva perou, tak třetí se směje. Rozepsané články o obranách a startovních pozicích šly na chvíli do pozadí a já se ponořil do čísel trošku jinak. Většina tohoto článku pojednává o divizních soupeřích - z tohoto standardu vybočuje jen jedna statistika. V divizi na sebe jednotlivé týmy naráží každoročně dvakrát a tak se jedná o jediný aspoň trochu spolehlivý zdroj dat.

Průměrný bodový rozdíl a průměrný spread

První čtyři tabulky jsou nejzákladnější: průměrný bodový rozdíl mezi soupeři na levé straně a průměrný spread na pravé. V první páru tabulek jsou sesumírovaná čísla celkově a ve druhém se bere v potaz domácí prostředí (týmy na levé straně jsou domácí). Když jsem hledal v datech konkrétní tvary, tak tady bylo cílem najít co největší skok mezi bodovým rozdílem a vypsaným handicapem.




Celkový rozdíl - bez řešení, kdo hrál doma a kdo venku - mezi vypsanými spready a skutečností je vidět níže na obrázku č. 3 v pravé tabulce. Nejvíce linemakeři podcenili Pittsburgh proti Cincinnati, kdy první jmenovaní hráli o 5.8 bodu lépe, než se očekávalo. Další v závěsu jsou New England proti Buffalu, o 5.3 bodu. Rozdíly při zvážení domácího prostředí graficky zpracované nemám, ale jsou tam ještě divočejší čísla a není těžké jedním pohledem zjistit, kdo si jak vedl. Seattle doma proti 49ers a Rams vyhrávali v průměru o vypsaný handicap plus deset bodů k tomu. Titans a Texans na půdě Indianapolis v průměru prohrávali o vypsaný handicap plus osm bodů (8.1 a 7.8) k tomu. Zvláštní čísla vyšla u BUF@MIA, kde byl rozdíl o 7.8, nicméně při změně stadionu vychází MIA@BUF o 6.2 ve prospěch domácích. Standardní line funguje tak, že domácí prostředí má hodnotu 2.5 až 3 body; kdyby to mělo být šest nebo sedm, tak už je to síla. Nejspolehlivější domácí týmy jsou z NFC North a to jak při běžném součtu bodů, tak při porovnání se spreadem. V této divizi se doma nedaří jen Minnesotě proti Green Bay (-5.8 v bodech, -2.5 po přičtení handicapu) a Detroit je lehce podprůměrný proti Chicagu (-0.1 v bodech, +0.2 po přičtení handicapu).

Vzepření se handicapu

Jak už jsem psal, celkové výkony bez ohledu na domácí prostředí a jejich porovnání se spready graficky znázorněné mám. To je ta tabulka vpravo na obrázku pod tímto odstavcem. V té vlevo je vyhodnocen průměrný rozdíl mezi výsledkem a vypsaným spreadem, nebo lidově “o kolik se linemakeři sekli”. Nebere se v ní v potaz, který tým handicap pokryl. To znamená, že pokud Indianapolis porazil Houston o 16 bodů a v odvetě o 16 prohrál, v levé tabulce by z těchto dvou utkání zůstal průměr 16, zatímco v té vpravo by byla nula - což je tak nějak případ už zmíněného Buffala a Miami, kde se výsledek liší od očekávání o 12 bodů, ale ve skutečnosti jsou týmy skoro vyvážené: Miami je proti handicapu (průměrně -0.9) o 0.8 bodu lepší.



Pokud bych z této tabulky měl něco vyvěštit, pak asi to, že sázet na zápasy v NFC South nemá žádnou value. Naštěstí v NFL hraje situaci a aktuální forma velkou roli, takže do toho se pouštět nebudu; ale fakt je, že dlouhodobě (nebo aspoň za posledních osm let) nemá v této divizi ani jeden tým v ani jednom match-upu náskok oproti spreadu větší, než dva body. V ostatních divizích je takových párů v průměru tři a půl. A přitom v celkovém součtu omylu proti vypsané line je NFC South v podstatě přesně uprostřed, takže to nemůže být ani extrémními výkyvy na jednu či druhou stranu - byť poslední měření sil, které v rámci této divize stálo za řeč byla Carolina s Atlantou minulý rok, kdy v přímém boji o playoff slavila Carolina drtivé vítězství 34-3.

Přestože se jedná o data z ne více než sedmnácti vzájemných zápasů v rozmezí osmi let, odráží se v těchto tabulkách celkem věrně současná i minulá situace na více frontách. Indianapolis pod taktovkou Andrew Lucka (a dříve Peytona Manninga) likviduje momentálně velmi slabou AFC South, což není nic nového. Ostatně linemakeři se tomu přizpůsobili. V roce 2014 by byli Colts na neutrální půdě -7.5 proti Titans a -9.5 proti Jags, zatímco ještě dva roky předtím by byli rovnocenným soupeřem pro Titans a jen -1.5 favorit proti Jags. Jenže jsou tak dobří, že i přes ten silný hype a evidentní kompenzaci i nadále spread pokrývají v divizních zápasech bez problému. Totéž se dá říct s výjimkou jednoho jedovatého soupeře i o Patriots a Steelers. V NFC West je zase jasně patrná šikana ze strany San Francisca a Seattlu vůči ostatním dvěma soupeřům; i když v případě Seattlu je to vůči všem soupeřům plošně. Tato dominance přišla celkem nečekaně v průběhu pár let pod taktovkou Pete Carolla (Seahawks) a v podstatě z roku na rok pod head coachem John Harbaughem (49ers).

Totals

Musel jsem se podívat i na totaly, nebo-li počet bodů, na které se dá vsadit over nebo under. V dalším obrázku je vlevo ukázáno, kolik je průměrná vypsaná line mezi jednotlivými páry soupeřů. Vpravo jsou pak ukázané celkové rozdíly oproti vypsanému totalu - nehraje roli, kterým směrem. To znamená, že pokud Cleveland s Baltimorem šly jeden zápas 15 bodů pod vypsanou line a v příštím 15 bodů přes ni, zůstane jim průměr 15.



Nejméně bodů se očekávalo v divizních zápasech mezi týmy AFC North (průměr 40.3) a NFC West (41.4), nejvíce pak v NFC East (45.9) a NFC South (45.8). Nejvíce se linemakeři pletli u NFC East (o 13 bodů v průměru) a NFC North (12.5). Je ale potřeba podívat se i na konkrétní výkony…

Totals II. aneb proč bude první SNF v roce 2015 divoká

V dalším obrázku je vypsaný procentuální podíl overů vůči underům a vpravo pak celkový součet bodů vůči celkovému součtu totalů. Pokud tedy ve stejném příkladu s Clevelandem a Baltimorem jednou padl over o 15 bodů a podruhé under o 15, tady se to projeví jako průměr, tj. 100%.



V první Sunday Night Football se v příštím roce střetnou NY Giants na půdě Dallas Cowboys. Tito dva soupeři byly overové víc, než kterýkoliv jiný pár. Dvanáct z šestnácti zápasů dopadlo overem a o celých 17% překročily vypsané totaly. Určitě se dá očekávat ohňostroj z obou stran, nicméně toto je trend, který se dá zjistit celkem lehce během možná pěti minut. Proto určitě bude faktorován do celkové line, která je momentálně na 49.5. Pokud je line nad 48, jsou od roku 2007 Giants 17-17 (50% over), Cowboys 23-27 (46%). Při line 49 a více během Primetime jsou všechny týmy ve stejném časovém období 100-112-2 (47%); pokud to a) zároveň byl divizní souboj, tak 26-44-2 (37%), b) hrálo se v prvních třech týdnech sezony, tak 12-14 (46%).

Jenže ne jen z divizních utkání je tým NFL živ… na závěr tedy přikládám tabulku, kde jsou zobrazené celkové roční průměrné rozdíly oproti spreadu. Tam minulý rok kralovali Patriots a vyhráli Super Bowl; jejich 6.58 hypoteticky znamená, že zápasy ve kterých byla družina kolem Toma Bradyho favorizovaná -7 klidně vyhrávala o dva touchdowny a vítězila tam, kde byla +7 dog. Poznámka pod čarou: rok předtím byli vítězové SB na druhém místě. Obrázek je možno rozkliknout.

Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 26.07.2015, 8:16 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Běhá se, když se vítězí - někdy. Nevítězí se, když se jen běhá - nikdy.



Ve čtvrtém díle NFL série, kterou píšu pro časopis K2, vycházím na mnoha místech z teorie, že efektivita přihrávek má na výsledek zápasu čtyřikrát větší dopad, než efektivita běhu. Protože místa je už tak málo a čeká mě osekávání ještě asi osmi stran poznámek, nebudu to dělat na sílu a co budu moct, to rozeberu raději tady na blogu. Nejprve jeden obrázek k nadpisu, aneb jak to vlastně je s tím “běhej, když vedeš”.



Pointa celého příspěvku: z NFL je bez nejmenších pochyb v posledních letech liga přihrávek. Byť si během sezony na NFL Network několikrát denně vyslechnu obraty jako “establish the run” a další, realita je jinde, než je nám často servírováno. Ať tomu ale trenéři ze staré školy a komentátoři/moderátoři chtějí věřit nebo ne a ať podle nich ten “správný” football vypadá jakkoliv, platí: běhá se, když se vítězí (a i to v mnoha případech není pravda), ale naopak už to nefunguje. Většina, i když zdaleka ne všichni, mužů u týmových kormidel už to pochopila a proto je i na historii draftu jasně patrné, jak se soutěž a sport proměnily. Z nutnosti dobře běhat, jak se to dělalo v sedmdesátých a osmdesátých letech, se přesunula hra k efektivní hře vzduchem; a na druhé straně logicky snaha o zastavování přihrávek.



Od sedmdesátých let do roku 1990 se blížil průměr Running Backů v prvních kolech draftu k pěti ročně. Minulý rok se poprvé v historii NFL Draftu stalo, že bylo v prvním kole vybráno celkem devět hráčů do secondary; a druhý rok po sobě žádný Running Back. Mnoho týmů si z univerzit vybírá Safety, dělá z nich obránce do nickelu (schéma s pěti defenzivními backy) při snaze adaptovat se no-huddle útokům, třetím receiverům a čím dal šikovnějším Tight Endům.

V roce 2014 i 2013 bylo celkem 57% rozeher přihrávkou, v porovnání s rokem 1992, kdy to bylo jen 52%. Pěti-procentní rozdíl se možná nemusí jevit jako veliký, takže trochu kontextu: týmy nyní hrají ve vysokém tempu více, než kdykoliv předtím, takže je za zápas více rozeher (více přihrávek i běhů), přesto jsme minulý rok viděli nejméně běhů od roku 2001. Minulý rok bylo skoro o tisíc více rozeher, než v roce 2004, ale v roce 2004 bylo o 886 více běhových akcí. To velký rozdíl je. Některé týmy už dokonce ani nefungují s mentalitou “běháme, když vedeme”. Třeba v roce 2013 Dallas ve vedení přihrával v 60% rozeher a Atlanta ve stejném poměru, když vedla o osm a více bodů. Ovšem zrovna v tomhle se nedá sledovat žádný dlouhodobý vývoj: minulý rok třeba žádný tým nepřekročil 55% přihrávek při vedení; a zrovna Dallas silně protěžoval běhovou hru - DeMarco Murray byl přetížený jako žádný RB od roku 2008 a Dallas hrál vzduchem při 1st&10 jen při čtvrtině rozeher. A to navzdory vynikajícímu Tony Romovi pod centerem.

Na odvrácené straně těcho čísel byly v obou posledních letech New York Jets pod vedením Rexe Ryana. Ti přihrávali s vedením v zádech (když už se do něj dostali) v méně, než 35% případů. Nejinak tomu bude i příští rok v Buffalu, kde Ryana čeká první sezona jako HC místních Bills. Přivedl si sem špičkového RB LeSeana McCoye z Philadelphie a není zde bůh ví jaká situace na pozici Quarterbacka: Matt Cassel by měl po zbytek kariéry být náhradníkem a z EJ Manuela možná nebude nic víc, než jen prokoučovaný talent. To se ještě ukáže, ale pokud ano, pak za to vděčí Dougovi Marronemu, který v závěru svého působení v Buffalu předvedl natolik kvalitní práci, že raději sám podal bez vyzvání rezignaci a šel dělat trenéra ofenzivní line do nejhoršího týmu NFL.

Důležitost útoku vzduchem

Protože turnovery hrají tak velkou roli ve výsledku, v následujícím textu používám dvě měřítka turnover ratia: “vyrovnaný” (mezi -1 a +1) a “negativní” (-3 až -1). Efektivitu přihrávek měřím statistikou YPPA - Yards Per Pass Attempt - a počítám do ní i rozehry, při které k samotné přihrávce sice nedojde, ale rozhodně byla v plánu, jako jsou sacky. Efektivita běhové hry je měřená YPR - Yards Per Run.
Při vyrovnaném T/O ratiu byly v posledních dvou letech týmy s vyšší efektivitou vzduchem (rozdíl aspoň +0.5 YPPA) 200-50-2 SU (80%) a 189-58-5 ATS (77%); týmy, které mají vyšší efektivitu po zemi (+0.5 a více YPR) jen 105-109-1 SU (49%) a 97-111-7 ATS (47%).
Při našem negativním T/O ratiu (oněch -3 až -1) byl ligový průměr 25% vítězství a 23% cover-rate spreadu. Týmy s lepším útokem vzduchem (+0.5 YPPA) ale dosahovaly silně nadprůměrných výsledků 64-50-2 SU (56%) a 55-57-4 ATS (49%); týmy s vyšší efektivitou po zemi (+0.5 YPR) jen 47-109-1 SU (30%) a 39-113-5 ATS (26%), lehce nad průměrem. Na obrázku níže jsou rozpracované i vyšší odskoky v efektivitě.



Zajímaly mě samozřejmě i různé kombinace - pokud měl například tým vyšší YPPA o aspoň +1, ale nižší YPR o aspoň -1. Výsledky jsou níže a i když rozptylů a kombinací mohlo být podstatně více, nemá to moc smysl. V žádném scénáři nevede vyšší efektivita běhů - bez účinné hry vzduchem - k více vítězstvím. Dokonce i při edge +2 YPR s čímkoliv menším, než +1 YPPA, jsou výsledky tristní (31% SU a 28% ATS) a neexistuje tým, který by se tomu vymykal.



Jedna zajímavost, která zároveň ukazuje na nedokonalost v samotném měření efektivity: Seahawks měli v Super Bowlu vyšší efektivitu přihrávek i běhů a to tak, že hodně. Měli navrch celkem o 4.7 yardů na pokus o přihrávku a přes 2.8 na běh. Za poslední dva roky jsou týmy s aspoň +2.5 YPPA a +1.5 YPR, a obě čísla Seattle dalece překročil, 20-1 SU i ATS (95%), kdy ona jediná prohra je právě tato ze Super Bowlu. Ve zbývajících zápasech tyto týmy průměrně vyhrávaly o 23.4 bodu a pokrývaly spread o 16.2 bodu.
Kde se stala chyba? Efektivitu vyvážila… efektivita. Seahawks měli sice více yardů a potřebovali na ně skoro o dvacet méně (53 oproti soupeřovým 72) pokusů, ale v tom je právě ten problém. Měli totiž o pět prvních downů méně a jejich útok nebyl na hřišti dost dlouho, aby napáchal ještě významnější škody. Nebýt toho, intercepci v závěru zápasu nikdo neřeší. Od roku 2013 vyhrály týmy s rozdílem 5+ v prvních downech 73% zápasů a pokryly spread v 64%. Pokud zároveň neměly turnover ratio horší, než -1, tak vyhrály 84% zápasů a pokryly spread v 76%. Pokud bylo turnover ratio vyrovnané, jako tomu bylo před poslední přihrávkou zápasu, vyhrály 87% zápasů a pokryly spread v 81% případů.
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 30.07.2015, 20:07 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Přesnost odhadu linemakerů II., historie výher (2014-1983), spolehlivost týmů a závislost na třetích downech



Dnes je témat povícero a probrány jsou trošku povrchněji, než je mým zvykem. V příštích několika postech to tak zřejmě bude normální, protože sezona už je (konečně!) za dveřmi a tak je na čase vychrlit to, co mám rozdělané a pustit se do předsezónního rozboru. Dnes to teda bude, jak už titulek napovídá, trošku jako dort od pejska a kočičky, ale nevadí, čísel a informací není nikdy dost.

Přesnost odhadu linemakerů

Porovnání předsezónních Win Totalů se skutečností už jsem udělal - jako jednu z prvních věcí po odstartování blogu, když jsem vysvětloval, proč je běžný výpočet Strength of Schedule nesmysl. Tehdy jsem aplikoval procenta, tentokrát jsem si to zrekapituloval se samotnými čísly. Zkoumal jsem roky 2011 až 2014 a do čísla Totalu se opět promítl i kurz: Over 8 s kurzem 1.6 je trošku něco jiného, než Over 8 s kurzem 2.1. Ten první je opravdu osm (možná i 7.9), ten druhý se více blíží osmi a půl. Nejvíce se v posledních letech linemakeři sekli u Indianapolis Colts. Éra Andrew Lucka už je nicméně v tuto chvíli nezpochybnitelná: nejen že Colts vyhráli v posledních třech letech 33 zápasů, což je v AFC po Pats a Broncos nejvíce, navíc se rok co rok prokousávají čím dál hlouběji v playoff. I na každoročních totalech je vidět, jak tento tým berou linemakeři s každou sezonou vážněji. Tento tým nepochybně těží ze slabé divize - za poslední tři roky je jejich record proti divizním soupeřům 16-2 - a hodně zápasů, které mohly padnout na obě strany šlo jejich směrem - ve stejném období mají record 19-4 v zápasech o jeden TD, což je šílenost, ale to rozeberu v jiném příspěvku. Buď jak buď, poprvé od zranění Peytona Manninga panují v Indianapolisu velká očekávání, protože tento tým je letos jeden z papírových favoritů. Kurz na jejich vítězství v Super Bowlu je “jen” 10, spolu s NE Patriots nejméně v AFC, a podle NFLproject mají skoro 19% šanci na vítězství v Super Bowlu.



Historie NFL: 2014-1983

Strength of Schedule Colts v roce 2015 je podle mého modelu druhý nejsnadnější, jaký od roku 2010 nějaký tým měl. O bod jednodušší rozpis měl minulý rok Houston. Tyto dva týmy samozřejmě patří mezi ty, které v posledních letech mají nejjednodušší program prostě proto, že čvrtinu jejich zápasů zaplácnou Titans a Jags. Na Houstonu jsou zajímavé výrazné výkyvy ve výkonech. Historii výher jednotlivých týmů mám zpracovanou až do roku 1983; zvláštní číslo, ale tam už to na můj vkus až moc zavánělo dějepisem a já ztratil zájem jít hlouběji. Každopádně když už nic, aspoň se z toho dá vyždímat pár trendů...
Příklad: v roce 2012 vyhráli Texans 12 zápasů a zvítězili v divizi; předminulý rok vyhráli Texans jen 2 zápasy a a minulý rok 9. To je pokles o 10 výher jeden rok a navýšení o 7 další rok. Pokud nějaký tým v jednom roce prohrál o 6+ více zápasů, než vloni, tak další rok má lepší nebo stejný record v 90,9% (48-5-2: 48-krát lepší, 5-krát horší, 2-krát stejný) a v průměru se zlepšil o 3.2 výhry. Další rok nicméně Houston tento průměr přeskočil o dvojnásobek a přilepšil si o 7 výher, když JJ Watt předvedl patrně nejdominantnější výkon obránce v historii soutěže. Týmy, které v jednom roce vyhrály o 6+ zápasů více, než vloni, mají další rok horší nebo stejný record v 87,8% (31-5-5) s průměrným zhoršením 2.8 výher, nebo chcete-li, proher. Tohle konkrétně nám zrovna letos sice nepomůže, protože line na Houston je vypsaná dobře, ale jinde se value najít dá. V analýze předsezónních betů se k tomu určitě vrátím.



”Spolehlivost” týmů podle situace

Asi divně znějící nadpis, takže vysvětlím: zkoumal jsem, jak se komu v posledních čtyřech letech vedlo podle situace. Bral jsem v potaz jen výhry a prohry a sledoval jsem, jak kdo hrál, když byl favorizovaný a když byl outsider. Tyto zápasy jsem vzal, zprůměroval, získal průměrný spread, tím i očekávaný počet vítězství - a porovnal to se skutečností. Například Dallas byl v tomto období favorizován čtyřicetkrát, v průměru o 5.3 bodu, což znamená, že se v těchto zápasech dalo očekávat vítězství Dallasu ve zhruba 69%, nebo-li 27 až 28 výher. ‘Boys skutečně vyhráli 28 zápasů (70%) a proto se jedná o jednoho z nejspolehlivějších favoritů v lize; ještě spolehlivější jsou ale jako dog (outsider). V 26 zápasech byli v průměru o 4.1 bodů slabší, než soupeř, tedy očekávalo se asi 34% výher. Dallas vyhrál devětkrát (34,6%), což opět nemohlo být blíž.
Na druhé straně spektra byli stejně jako u příkladu se předsezónními totaly Colts a Buccaneers. Colts, protože se jim vedlo lépe, než se očekávalo (o 7% více výher jako favorit, o 12% více jako dog) a Bucs, protože je linemakeři často přeceňovali (o 22% méně jako favorit, o téměř 8.5% méně jako dog). Minnesota Vikings a Cincinnati Bengals z této statistiky vycházejí jako typický tým, kterému sázkaři spílají: překvapivě dobře se jim daří, když jim nikdo nevěří a umí zklamat, když mají papírově navrch. Že by i to vysvětlovalo playoff výkony Cincy od roku 2005? 0 výher, 6 proher.



Kdo je nejvíce závislý na třetích downech?

O třetích downech se blíže rozepisuji v dalším článku pro časopis. Krátce tady: jde o přeceňovanou statistiku a důležitější je samotné vyvarování se třetích downů, ale bezpochyby je jejich konverze pro úspěch v NFL kritická. Jen pro někoho více a pro někoho méně. V posledních dvou letech byl průměr úspěšnosti třetích downů zhruba 38,5%, takže jsem se podíval na podprůměrné a nadprůměrné výkony v této statistice. Bohužel dva roky jsou malý vzorek, ale databáze mi v tomhle konkrétním případě prozatím více nedovoluje. I tak jsou extrémy jako Cincinnati nebo Green Bay zajímavé.

Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 2.08.2015, 22:39 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Strength of Schedule 2015: Nejnáročnější období



Pro vyhodnocení náročnosti rozpisu používám trošku jiný postup, než je obvyklé použití recordu z minulé sezony, které sice používá většina médií a fanstránek, ale které nemá žádnou vypovídající hodnotu o skutečné kvalitě současného (budoucího) týmu. Například loňské výkony Pittsburghu budou tuto sezonu těžko opakovatelné, protože Steelers měli velmi snadný schedule, který je letos naopak hodně náročný - z celé ligy mají nejtěžší rozpis v prvních a posledních šesti týdnech roku. Můj model sice pohání relevantnější data, ale určitě není dokonalý; pracuje s předsezónními totaly a prozatím nemá implementovány rozdíly mezi domácím a venkovním prostředím. Tento problém částečně řeší druhý model, který bere v potaz nejen to, ale i kvalitu týmů, který konkrétní rozpis schytal: funguje na základě současné line podle CG Technology, kteří vypsali spready až do 16. týdne. Na základě toho jsou v tabulkách níže vypsány i odhady výher každého týmu. Rozpis v obou variantách je tady.

Nejtěžší tři a čtyři týdny + první měsíc

V tří- a čtyř-týdenních rozptylech jsem v nejlehčím rozpisu ignoroval BYE týdny, tedy jsou tam obsaženy jen týmy a období, ve kterých není zahrnutý týden volna.



Nejtěžších pět a šest týdnů

U pěti- a šesti-týdenních rozptylů už beru v potaz i BYE týdny. Proto u nejlehčích pěti-týdenních rozptylů hrají týmy ve skutečnosti čtyři zápasy a u šesti-týdenních pět.



Extrémní období v dřívějších letech

Zkoumal jsem nejnáročnější čtyř-týdenní rozpisy od roku 2011 a jejich výsledky. Období jsou seřazená podle hodnocení síly soupeřů. V tomto roce má nejtěžší rozpis v rozpětí čtyř zápasů Carolina (39.5) mezi šestým a devátým týdnem, a to navzdory tomu, že tři z těchto zápasů hraje doma. Ale Seattle venku a pak domácí zápasy s Eagles, Colts a Packers budou asi pořádný test. Nejlehčí rozpis nejen letos, ale o parník před kýmkoliv jiným v posledních letech, čeká Tennessee (21.6) mezi jedenáctým a čtrnáctým týdnem: dvakrát Jacksonville, doma Oaklandu a venku Jets.

Kromě tradičních výher/proher a výsledkům proti spreadu jsem zkoumal i očekávaný počet vítězství, který je počítán podle průměrného spreadu tak, jak jsem popisoval v posledním postu. Dále jsem použil Pythagorean Wins, což je vzoreček, který původně pro baseball vymyslel Bill James a který na základě počtu získaných a inkasovaných bodů odhaduje počet vítězství, ale hlavně reálnou sílu týmu. Nejlepší týmy obvykle dokáží nenechat věci náhodě a vyhrát o dostatek bodů, zatímco ty nejslabší většinu zápasů vyhrají o malý rozdíl, kde může jedna chyba úplně změnit výsledek - pokud má někdo několik hodně šťastných výher, Pythagorean dokáže odhadnout jeho skutečnou kvalitu.

V těžkém rozpisu byli linemakeři přesní: v celkovém průměrném součtu - což samozřejmě znamená, že když jednou někoho podcení o 10 bodů a v dalším kole ho o 10 bodů přecení, tak jsou v průměru na nule - netrefili výsledný rozdíl o 0.47 bodu na zápas. Když bych bral v potaz celkový omyl v tomto čtyř-týdenním okně, pak byl rozdíl oproti realitě 4.8 bodu na zápas. Pořád dobrý výkon. Není náhoda, že i pravděpodobnost 48.9 výher vyšla do puntíku.

Obrázky jsou rozkliknutelné.



Znovu se jednou potvrzuje, že outsideři jsou v některých případech pro sázkaře podstatně zajímavější možnost. Při zkoumání nejlehčích rozpisů se totiž dá najít aspoň nějaká edge. Line se v průměru minula s realitou o 2.6 bodu (navýšení o 2.2 oproti výsledkům z nejtěžších rozpisů), celkový omyl pak činil 6.5 bodu (navýšení o 1.7).

I když favorité měli vzhledem k vypsaným spreadům v tomto období vyhrát 57% zápasů, výhry a prohry jsou skoro vyrovnané a to dokonce překročily odhad podle Pythagoreanu; navíc spread pokryli jen ve 40% utkání. Jen jeden tým, 2012 Colts (nejpodceňovanější tým posledních let), pokryl spread ve všech čtyřech zápasech. Naproti tomu hned pěti týmům se to nepodařilo ani jednou: ve zkoumaném období jsem našel dvakrát 0-4 a třikrát 0-3-1 ATS. Jako nejhorší v téhle studii vyšli největší favoriti: u týmů s předsezónním totalem 8.5 a 60%+ očekávaných výher se daly sledovat vynikající výsledky na hřišti (SU 20-8, 71,4%), ale méně slavné už to bylo proti vypsaným line (ATS 10-17-1, 37%).



Čekání je u konce. Příští neděli začíná první pre-season kickoff. V dalších 28 nedělích nás v 27 z nich čeká NFL Football… konečně.
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 5.08.2015, 9:27 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Zaměření na Cowboys



Výsledek jedné analýzy nahrával tomu podívat se blíže na to, co se dělo minulý rok v Dallasu. V tomto příspěvku budu poprvé pracovat s Passer ratingem, což je číslo, které hodnotí výkon Quarterbacka. Rating má hodnotu mezi 0 a 158.3, což je tzv. “perfect passer rating”. Toto číslo bere v potaz počet zkompletovaných přihrávek, pokusů, touchdownů, intercepcí a průměrného zisku yardu na přihrávku.

Srovnání play-callingu v posledních dvou letech

Celá tabulka srovnání poměru běhů a přihrávek pracuje jen se situacemi, kdy je vyrovnané skóre (maximální rozdíl je jeden touchdown), abych se vyvaroval tomu, kdy nějaký tým výrazně více běhá, aby si chránil vedení ukrajováním času. Týmy jsem srovnal na všech rozehrách plošně a zvlášť pak na 1st-&-10. Dallas sice nahrával méně, než byl průměr ligy, ale nejvíce to bylo znát na prvních downech. V celé lize není tým, který by a) měl oproti roku 2013 rozdílnější podíl přihrávek/běhů a b) kdykoliv v posledních dvou letech běhal na 1st-&-10 více, než právě loňský Dallas (necelých 25%). I Buffalo z roku 2013 a Jets z obou zkoumaných let nahrávali v této situaci skoro ve třiceti procentech.



Otázka je, bylo to pro Dallas - nebo pro kterýkoliv jiný tým - efektivní? To je další věc, kterou jsem zkoumal. Z tabulky výše bylo jasné, že Dallas na prvním downu moc často nenahrával. Ale když už, stálo to za to. Díky tomu, že obrany se patrně více soustředily na zastavení běhu, Tony Romo v této situaci předváděl čísla jako z počítačové hry: 89% kompletací, 11 yardů na pokus a 124.9 passer rating jsou o několik koňských délek nejlepší z celé soutěže. Když se k tomu přičte Murrayho 4.5 yardu na běh, tak byl Dallas jedním z nejsilnějších útoků na prvním downu, spolu s Green Bay (tandem Aaron Rodgers, Eddie Lacy) a Baltimorem (Joe Flacco, Justin Forsett).



Dez Bryant je rozdílový hráč

Dallas měl v letošní off-season náročný úkol: rozhodnout se, s kým prodloužit smlouvu. S WR Dez Bryantem nebo RB DeMarco Murraym? Nakonec si Cowboys vybrali Deze Bryanta a uplatnili na něj franchise tag. Ta se používá na (obvykle nepostradatelného) hráče, kterému ten rok vypršela smlouvu a prodlouží setrvání v týmu o další jeden rok. Bryant tak zůstal v Dallasu a Murray zkusil free agency, odkud ho podepsal divizní rival z Philadelphie. Těm na pozici RB vypadl LeSean McCoy, který byl trejdován do Buffala.

DeMarco Murray byl minulý rok za vynikající ofenzivní line (v současnosti podle mě nejlepší v celé NFL; minulý rok #2 v pass protection a #2 v run blocích) k nezastavení a bezpochyby bude mít vynikající bloky i ve Philadelphii (v současnosti #5 celkem, minulý rok #1 v run blocích). Z velké části i díky Murrayho skvělému roku, za který byl nominován na cenu MVP pro nejužitečnějšího hráče, byli Cowboys jeden jediný catch od postupu do finále konference. Jeho výkony sejmuly tlak z nyní 35letého Tony Roma, který byl díky tomu nebývale efektivní na 1st-&-10.

NFL je nicméně passing-first soutěž, což omílám při každé příležitosti, a předražený Running Back je často zbytečný luxus. Ale důvodů, proč Cowboys udělali dobře, je více. Co třeba to, že Dez Bryant byl dohromady za poslední dva roky druhým nejvíce rozdílovým receiverem v celé lize? Jen Anquan Boldin v San Franciscu měl lepší relativní čísla oproti svým kolegům. A to je rozhodně typ hráče, kterého stárnoucí Romo - který letos v létě údajně zcela vynechal golf, aby si šetřil záda - bude potřebovat, pokud má dotáhnout tým k vytouženému Super Bowlu, který Cowboys naposledy vyhráli v roce 1995.



Očekávaný úpadek DeMarca Murrayho?

Jak už jsem ukázal, Dallas měl minulý rok nejvíce běhů na 1st-&-10, pokud byl zápas o 8 a méně bodů. Ale u toho se protěžování běhové hry nezastavilo. Od roku 1988 měli jen tři Running Baci vyšší počet běhových pokusů, než Murray. A to se bavíme jen o základní části, kdy běžel 392krát. Dalších 44 běhů přidal ve dvou zápasech post-season. Bezpochyby je teď v týmu, který by mu papírově měl sedět - skvělá ofenzivní line, systém Chip Kellyho, který podporuje kreativitu a rychlost, variabilita. Ale studie hráčů, kteří za sezonu běhali tolik napovídá, že příští rok se jeho čísla sníží. O hodně. A možná odehraje jen několik zápasů.

Zkoumal jsem hráče s 350+ carries za sezonu - někteří odnesli další rok vážné zranění. Terrell Davis, Jamal Anderson a Edgerrin James si v dalším roce všichni zranili kolena. Larry Johnson a Shaun Alexander si zlomili nohu. Eddie George se z mocného běžce proměnil v těžkopádného hráče na úrovni náhradníka. To se stává, když je Running Back “přepracován” z příliš velké porce běhů. Celkově si tito hráči další rok přihoršili o 12.5% běhových pokusů za zápas; 17.3% yardů na zápas; 5.5% yardů na běh. Samozřejmě je to jen průměr a ve skutečnosti si několik hráčů dokonce přilepšilo a kdo ví, třeba do téhle skupiny bude spadat i Murray. Třeba Emitt Smith je v mé tabulce hned čtyřikrát, roky 91-92 a 94-95, což znamená, že po vynikající sezoně měl obvykle rok s podobným objemem práce, a v obou případech se mu dařilo líp. Jeho výkony trpěly až ve třetí sezoně a i tak byl nadprůměrný.

Zajímavější je to, co se s výkonem RB stalo ve chvíli, kdy jsem se zaměřil na 370+ pokusů. Neřeším v tuto chvíli ani zvýšené riziko zranění kvůli přetížení - šest ze sedmnácti Running Backů s 370+ odehrálo další rok méně, než 10 zápasů. U těchto hráčů se snížily o 16.5% běhové pokusy na zápas (+4% oproti celému vzorku); 25% yardů na zápas (+7.7%); 10% yardů na běh (+4.5%).

Ještě dodatek - střed v následující tabulce není relativní. Pokud má někdo na pravé straně červenou barvu, znamená to, že byl silně podprůměrný. Pokud se někdo zhoršil jen o 2.4 pokusu na zápas, 11 yardů na zápas nebo o 0.45 yardů na pokus, bude mít bílou barvu. Cokoliv lepšího je pak v zelené.

Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 12.08.2015, 18:42 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Pre-prewiew, close games, blowouts, čtvrtiny, poločasy



Máme za sebou první pre-season zápas. Vikings (-3 a Under 35) vyhráli celkem lehce v tradičně nezajímavém HOF zápase proti soupeři, který dlouhodobě odbývá přípravné zápasy. Předsezónní program pro mě osobně sice začal už v lednu, ale pro většinu “normálních” fanoušků pokračuje live akcí v noci ze čtvrtka na pátek a možná už dnes večer záznamem včerejšího prvního dílu reality show Hard Knocks. V posledních týdnech chystám podklady na sesmolení sezónního preview, což bude docela výzva, protože mám hromadu poznatků a statistik, o které se chci podělit a zároveň to chci udělat krátké a čtivé. Bohužel jsem na sérii článků pro časopis na sobě zjistil jednu nepříjemnost skutečnost a to že napsání něčeho není takový problém, jako osekávání toho už napsaného. Objem textu se tedy pokusím omezit, ale slíbit to nemůžu. Jisté je zatím jen to, že součástí preview budou (mimojiné) moje pokročilé metriky, které se nikde jinde nedají najít, detailní rozbor playcallingu všech týmů, rozpisu zápasů a také první dlouhodobé sázky.

Další novinkou je, že spolu s přesunem K2 z facebooku jsem i já podlehl a zaregistroval se na další sociální síti. Zajímavosti tak budu nově sypat na svůj twitter.

A teď už k dnešním tématům...

Close games a blowouts

Nedostatek “Close games” statistiky spočívá v tom, že pokud nějaký tým končí zápas na míči v red zone soupeře a vede o šest bodů, bude to stále klasifikováno jako “close game”. I když je pravděpodobné, že kdyby tento tým potřeboval body, tak by jich dosáhl. Stejně tak do toho koše spadnou zápasy, ve kterých někdo dá v posledních vteřinách bezvýznamný touchdown, který znamená jen kosmetickou změnu skóre.

Jinak je ale jasné, že kvalita týmů se dá objektivně lépe posoudit tím, zda dominují slabším soupeřům, než tím, jak se jim daří vyhrávat těsné zápasy s kvalitními soupeři. Zápasy amerického fotbalu jsou často rozhodnuty jednou nebo dvěma klíčovými rozehrami - netrefený field goal, poskakující míč při fumblu, rozhodnutí rozhodčího při čtvrtým-a-1. Jeden omyl Cornerbacka, klopýtnutí Quarterbacka o nohy jednoho z line-manů, jedna o centimetr netrefená přihrávka na volného receivera, která se jen otře o konečky prstů. Při vysoké výhře nebo prohře ale ani jeden z těchto nešťastných detailů nemůže hrát roli, dokonce ani když se semelou všechny dohromady.

Šampioni sice poráží dobré soupeře, musí; ale doslova ničí ty špatné. Určitě existují výjimky, ale není jich mnoho. Od roku 1989 mělo 23 Super Bowl šampionů více blowout výher nad týmy s recordem pod .500, než těsných výher nad týmy s recordem nad .500. Blowout každý klasifikuje jinak. Já sám pro něj používám tři různé míry: o 18+ (více, než dva TD a FG), 22+ (tři TD) a 25+ (tři TD s dvobodovou konverzí). Nejvíce ale hledím na tu první míru, takže 18+ budu pro Blowout výhru/prohru používat i v následujících tabulkách.

I když jsem zkoumal data od roku 2005, graficky jsem zpracoval jen sezony od roku 2010. V tabulce je zleva: record toho roku (ignoruje remízy), close record (výsledky v těsných zápasech), procentuální úspěšnost v těchto těsných zápasech, %close výher (kolik ze všech výher bylo těsných), %close proher (totéž pro prohry) a následně totéž u Blowout, což jsou zápasy vyhrané nebo prohrané o 18+ bodů.



Close games record bývá z jedné sezony na druhou z valné části náhodný, zatímco Blowouts record nikoliv. Najde se samozřejmě několik výjimek jako Cincinnati, San Francisco (od roku 2012 13-7 a 13-6 v close games), nebo samozřejmě Colts nebo Bucs, o kterých napíšu hned. Ale při součtu close games a blowout recordů od roku 2005 má úspěšnost z close games mezi 45 a 55% hned osmnáct týmů; u blowout recordu bych musel rozšířit procentuální úspěšnost na 35% až 65%, abych do ní dostal osmnáct týmů. A teď k těm dvěma, jejichž čísla křičí nejvíce:

    * Colts měli od draftování Andrew Lucka výrazně dobré výsledky v těsných zápasech ve všech třech letech: dohromady 19-4 (83%) SU. Ve zkoumaném období měl jen jeden tým lepší úspěšnost:
    Colts z let 2009 až 2007, 21-4 (84%) SU.
    * Bucs mají ve stejném období close games record 6-21 (22%) SU. Ve zkoumaném období měl jen jeden tým horší úspěšnost… Rams z let 2009 až 2007, 4-15 (21%) SU.

Jak jsem psal v jednom z dřívějších příspěvků, Colts a Bucs jsou týmy, u kterých se linemakeři v předsezónních totalech pletli nejvíce: Colts byli podcenění a Bucs přecenění. Jejich výrazné úspěchy a neúspěchy v těsných zápasech možná vysvětlují, proč se tak stalo. Další zajímavosti:

    * Byť můžou být Buccaneers házeni do jednoho koše s týmy jako Titans, Jaguars a Raiders, není to tak úplně právem. V posledních třech letech 60% jejich proher bylo o TD a jejich blowout record 4-8 (33%) SU není nic v porovnání s ostatními třemi týmy.
    * Seahawks od draftování Russella Wilsona prohráli v základní části 12 zápasů; z toho 11 close (92%). Jen jednou prohráli o více, než TD. Naopak mají vynikající 15-0 blowout record.
    * Jen tři týmy mají podobně dobrá čísla: od roku 2005 mají Patriots s Bradym na QB blowout record 48-6 (89%) SU; Colts s Manningem také od roku 2005 24-4 (86%) SU a Broncos s Manningem v posledních třech letech 16-1 (94%) SU.

Dále, 19 close výher za poslední tři roky, které mají Colts, není až tak ojedinělá situace. Několik takových týmů už bylo. Zde je seznam těch, kteří měli 18 a více close výher za rok:

    * Falcons 2012-2010, Close games 19-7 (73%) SU; v těchto letech vyhráli v průměru 12 zápasů ročně; další rok jen 4. Snížení o 8 výher.
    * Ravens 2012-2010, Close games 19-10 (66%) SU; v těchto letech vyhráli v průměru 11.3 zápasů ročně; další rok jen 8. Snížení o 3.3 výhry.
    * Colts 2010-2008, Close games 21-5 (81%) SU; další rok chyběl Manning a vyhráli jen 2 zápasy, takže to ignorujme.
    * Dolphins 2010-2008, Close games 18-11 (62%) SU; v těchto letech vyhráli v průměru 8.3 zápasů ročně; další rok jen 6. Snížení o 2.3 výhry.
    * Colts 2009-2007, Close games 21-4 (84%) SU; v těchto letech vyhráli v průměru 13 zápasů ročně; další rok jen 10. Snížení o 3 výhry.
    * Titans 2008-2006, Close games 18-8 (69%) SU; v těchto letech vyhráli v průměru 10.3 zápasů ročně; další rok jen 8. Snížení o 2.3 výhry.
    * Colts 2007-2005, Close games 18-6 (75%) SU; v těchto letech vyhráli v průměru 13 zápasů ročně; další rok jen 12. Zhoršení o 1 výhru.

Colts měli pravidelně vysoký podíl těsných výher i s Manningem u kormidla. Ve skutečnosti jsou to právě oni, kdo měli v tomto období (tři roky) jako jediný tým takové množství těsných vítězství a přesto si další rok přilepšili - díky další salvě těsných výher.

    * Colts 2008-2006, Close games 21-7 (75%) SU; v těchto letech vyhráli v průměru 12.3 zápasů ročně; další rok 14. Zlepšení o 1.7 výhry. Potřebovali k tomu rekordní close games record 8-0.


Dohromady to znamená, že týmy, které měly v posledních tří letech nad 18 těsných výher si v dalším roce přihoršily v šesti ze sedmi případů (Manning-less Colts nepočítám) a to v průměru o 3.3 výhry. Znamená to tedy, že se Colts letos zhorší a že jejich akcie jako jeden z hlavních favoritů AFC jsou přeceněné? Těžko říct, protože je nejspíš něco ve vodách Indianapolisu. Colts mají od roku 2005 close games record 59-22 (73%) SU. Pokud nebudeme počítat sezonu, kdy nehrál zraněný Manning, pak 58-15 (79%) SU. Jen jediný tým má v této době více, než 60% vítězství v těsných zápasech a to Patriots.

Co se týče týmů, které mají hodně close games porážek, je jasné, že mnoho zápasů Bucs mohli vyhrát. Kdyby… bohužel, neúspěšných týmů, které hodně prohrávají - a občas se jim povede to, že prohrají o málo - je hodně. A žádný trend, který by naznačoval jistotu zlepšení tu rozhodně není. Fanouškům Tampy by možná udělalo radost, že nejčastěji mi v této kategorii vyskočili Detroit Lions, v tuto chvíli playoff-kalibr tým.

Čtvrtiny a poločasy

Celkem nenáročný průzkum, který se vůbec nepokouší najít žádný sázkařský edge a poskytuje jen určitou informaci. Průměrné skóre v konkrétních čtvrtinách, poločasech a výsledky týmů, pokud po té či oné čtvrtině vedli nebo prohrávali. Použil jsem dvě tabulky: jednu pro loňský rok sám o sobě a druhou pro průměr mezi lety 2014 a 2011.



Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 16.08.2015, 11:05 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Poznámky, ranking Quarterbacků a náhled rozboru playcallingu



Nejdřív několik rychlých, nijak spolu nesouvisejících poznámek a myšlenek.
    ...pre-season je v plném proudu. Každý den se objeví nové zranění, které silně ovlivní tým po zbytek sezony. Jags přišli díky zranění o hvězdného TE Juliana Thomase, který přišel jako volný agent během off-season, Redskins dokonce o dva (Niles Paul, Logan Paulsen), Bears o WR, na kterého investovali první výběr v letošním draftu a Giants přišli v jediném zápase o čtyři defenzivní backy. Football is back…

    ...mnoho očí je během kempu a přípravných zápasů na prvních dvou výběrech v letošním draftu. Mimo lidi, co moc sledují ESPN a nechali se oblbnout hypem, nemůže snad nikoho překvapit, že Mariota ani Winston nemůžou být hned od prvních snapů NFL-ready...

    ...začala reality show Hard Knocks. Podle první epizody to vypadá, že až nezdravě moc vysílacího času se dostane hvězdě Texans, JJ Wattovi. Watt je jedním z adeptů na cenu MVP, aspoň podle sázkových kanceláří (kurz 12:1). Vtipné, když minulý rok nejdominantnější výkon obránce v historii ligy na tuto cenu nestačil…

    ...Brandon Weeden zaznamenal fumble, díky kterému stačilo Chargers udělat 33 yardů k TD. Fanoušci Cowboys by měli usilovně držet palce, aby Romovi vydržela záda, jinak si na podobné situace budou muset zvyknout. Weedenova čísla: 21 zápasů, 28 INT, 13 fumblů (z toho 4 ztracené)...

    ...pre-season svádí kouče k agresivnějšímu playcallingu. Více čtvrtých downů, více dvoubodových konverzí, zvlášť s novým pravidlem o PAT. Většina z nich by měla tuto agresivitu aplikovat i v regular season, někdy se na to ale bolí koukat. Texans v noci strávili přes pět minut v redzone San Francisca, z toho přes 3 a půl minuty do pěti yardů od endzone. Celkem osm běhových akcí přineslo… 0 yardů. Arian Foster bude chybět...

    ...PAT (kopy) po TD mají zatím úspěšnost 98%...

    ...na pre-season peníze nedávám, protože v náhradnících a náhradnících náhradníků se tolik neorientuji. Leans si ale na nečisto poctivě vypisuji. Zatím 8-4-1. Tak nějak si to představuji, až pojedeme na ostro...

Ranking Quarterbacků

Vyhodnotil jsem výkony starting QBs v posledních pěti letech. Motivoval mě k tomu jeden příspěvek na FB, podle kterého měl Breese minule špatnou sezonu. Hodnotil jsem hráče podle ranku v následujících kategoriích: úspěšnost kompletace přihrávek, průměr yardů na přihrávku (YPA nebo YPPA), počet TD vzhledem k počtu přihrávek (TD%), totéž pro intercepce (INT%) a konečně TD:INT ratio. Jediné pravidlo, které jsem aplikoval bylo to, že dotyčný hráč musel odehrát aspoň 60 procent týmových snapů. Tím propadlo sítem 22 hráčů a zbylých 138 je hodnocených níže.

Drew Breese, respektive Saints jako celek, byli minulý rok ofenzivně velmi dobří. Ve většině pokročilých metrik se jejich útok dal srovnat s Packers. Jejich ofenziva dala 6. nejvyšší počet bodů navzdory tomu, že měli 5. nejhorší průměrnou starting position. Pod tlakem byl Breese sackován jen v 10% případů - desáté nejlepší číslo všech QB za poslední tři roky. V této studii je Drew Breese jeden z pěti, kteří se dostali do TOP 50 aspoň ve čtyřech letech (těmi dalšími jsou Aaron Rodgers, Tom Brady, Peyton Manning a Matt Ryan) a jeho čísla z minulého roku stačily na 33. místo ze 138 kvalifikantů.



Náhled rozboru playcallingu

Možnost podívat se, jaké akce kdo hlásí v konkrétních situacích (skóre, down, vzdálenost) a jaké s nimi má úspěchy se hodí. Všechno mi to umožňuje několik desítek tabulek jako je ta níže, vyfiltrovaných do jedné přehledné ke každému týmu. Nejzajímavější jsou data z druhách a třetích downů, zvlášť když je vyrovnané skóre. Ale jako ukázka stačí i ta následující: ta ukazuje, jak týmy hrály na prvních downech, bez ohledu na skóre.

Vyhodnocuji počet passových a běhových akcí (a poměr mezi nimi) a úspěšnost, kterou měřím dvěma metrikami. EDE bere v potaz to, jestli byla hra efektivní a splnila účel - v mém případě počítám zisk aspoň 45% nutné yardage pro úspěšný první a 60% pro úspěšný druhý down. EDSR pak hodnotí samotný fakt, jestli se na dané hře podařilo získat první down. V některých situacích je důležitější EDE a v některých EDSR - například je mi úplně jedno, jakou má kdo efektivitu v EDSR na prvním-a-dlouhém běhu; na druhou stranu EDE není prioritní například při druhém-a-krátkém, kdy je zisk prvního downu a vyhnutí se (byť krátkému) třetímu downu kritický.



Co se dá v rychlosti vyčíst z 1st-&-long dat
    * Protože tato tabulka nebere v potaz skóre a Jaguars museli často dotahovat ztrátu, přihrávali na 1st-&-long častěji, než kterýkoliv jiný tým, i když byli v efektivitě hodnocení jako 29 v EDE a 28 v EDSR.

    * Cowboys na prvním downu nahrávali nejméně v lize, to už jsem zmínil v jednom dřívějším příspěvku. Stejně jako to, že když už nahrávali, byli jedni z nejlepších - 2 v EDE a 6 v EDSR.

    * Zajímavá jsou čísla Browns, která naznačují velký podíl nekompletních přihrávek, ale taky agresivní playcalling. Jak jinak si vysvětlit to, že jsou 28 v EDE a 1 v EDSR? Celkem 36.5% (zaokrouhleno) jejich 1st-&-long skončilo prvním downem a jen dalších 9% získalo mezi pěti a desíti yady.

    * Seahawks v těchto situacích hodně běhali. Protože často vedli a mají Marshawna Lynche. Přesto, že každý ví, že přijde běh, nedá se Beast Mode zastavit. V množství běhů byl Seattle hodnocen jako 6, v efektivitě pak 2 v EDE a 3 v EDSR.
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 4.09.2015, 3:10 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Poznámky preview #1

Dnes v noci se odehrají poslední preseason zápasy. Za týden touto dobou už se budou všechny oči upírat na season opener a díky bohu u toho bude i poslední Super Bowl MVP a budoucí člen hall of fame, Tom Brady, jehož čtyřzápasový trest byl dnes u civilního soudu zrušen. Ač je a byl celý proces dost náročný, jsem rád, že jsem se rozhodl sesmolit sezónní preview, protože mi to pomohlo utřídit si myšlenky a názory na jednotlivé týmy. Protože preview je hodně analyticky pojaté a nerad bych se zdržoval v kapitole každého týmu vysvětlováním, tak tady sepíšu několik poznámek k tomu, které statistiky jak používám a taky proč. Začneme zlehka několika základními...

Pythagorean record a porovnání Close games/Blowouts
Pythagorean vymyslel Bill James původně pro baseball, ale má své uplatnění i v americkém fotbalu. Bere v potaz počet bodů a je tak zjednodušenou variantou posouzení, jak velké štěstí tým měl v těsných zápasech a naopak kolik z nich dokázal vyhrát/prohrát drtivým rozdílem. Výsledky těsných zápasů pak má důvod sledovat proto, že mnoho utkání rozhodne jedna nebo dvě maličkosti a v dlouhodobém horizontu by se štěstí mělo vyrovnat - aspoň tak to v NFL platí pro všechny, kromě Indianapolisu s Manningem nebo Luckem na QB.



Je ironie, že jediná underachieving sezona Colts byla ta, která jim po zranění Manninga přinesla jedničku draftu a s tou dalšího superstar Quaterbacka. Jinak od roku 2003 Colts pokaždé měli více vítězství, než naznačoval jejich pythagorean - ročně průměrně o 2.1 více pod Luckem a 1.5 pod Peytonem.

Dalším měřítkem, které k pythagoreanu používám je konkrétní porovnání těsných zápasů a blowouts. Toto téma už jsem na blogu rozebíral, tak v krátkosti: studuji nejen to, jak si tým v takových utkáních vedl, ale i jaký podíl výher a proher proběhlo v těsných zápasech a v jednoznačných utkáních (rozdíl 18+ bodů). Skvělá čísla měl minulý rok Seattle: vyrovnaný record 3-3 v close zápasech, který nenaznačuje, že by jim k úspěchu pomohlo štěstí, navíc to znamená, že jen 25% jejich výher bylo v těsných utkáních. Naopak 75% proher těsných bylo. A aby toho nebylo málo, Seattle má blowout record 3-0, tedy 25% jejich výher bylo jednoznačných. Tak vypadají téměř perfektní čísla (ty opravdu perfektní mají Patriots), která naznačují, že pokud by se sezona hypoteticky odehrávala několikrát, Seahawks by stále byli na vrcholu.

Největší rozdíl mezi Pythagorean a skutečným recordem měli v loňském roce Cardinals (jejich record byl o 2.7 výhry více, než by tým jejich kvalit měl mít); dalšími i když méně výraznými over-achievery byli Bengals, Lions a Steelers. Celkem bez překvapení měli tyto týmy v zápasech s bodovým rozdílem 8 a méně výrazně kladný record 20-6-1 (77%). To znamená, že 47% vítězství těchto týmů bylo v zápasech o jeden TD, zatímco ostatní týmy s 8+ výhrami měly průměr 37%. V blowoutech měli oproti tomu slabý record 6-9 (40%). Na druhé straně spektra jsou Buccaneers (jejich record byl o 2.5 výhry méně, než by tým jejich kvalit měl mít) a Giants. Tyto dva týmy dohromady měly record v těsných zápasech 1-13 (7%), zatímco v jednoznačných soubojích byli srovnatelní s výše zmíněnými playoff týmy, 3-5 (38%). Nejde o dokonalou statistiku, ale tato extrémní čísla mají tendenci se v dalších letech vrátit k normálu. Samotný Pythagorean je pak při predikování budoucích výkonů relevantnější, než samotný počet výher a proher: korelace mezi Pythagoreanem z jedné sezony a recordem z příští je od roku 2010 skoro o 8% vyšší, než při použití recordu.



V posledních třech letech v NFC West odpovídaly všechny tři případy, kdy pythagorean neseděl se skutečným recordem. Arizona měla jednou -1 a další rok vyhrála o 3 zápasy méně; Seattle dvakrát překročil hranici +1 a v dalších letech vyhrál o 4, respektive 2 zápasy více. Příští rok se tahle teorie vyzkouší hned na třech týmech z této divize s dvěma over-achievery (Cardinals, 49ers) a jedním underachieverem (Rams).

Fumble luck
Jde o další průzkum, který jsem zveřejnil v létě a který se opírá o myšlenku, že je krátkozraké být výhradně “result-oriented”, protože štěstí hraje velkou roli - ale v dlouhodobém měřítku se musí vyrovnat. Předtím jsem jako příklad použil Seattle, tak u něj ještě chvíli zůstanu. Při posouzení všech částí hry byl v tomto měření Seattle velmi průměrný (#14 v počtu vybojovaných fumblů) - to znamená, že Seahawks neměli ani štěstí, ani smůlu a podobný výkon je v klidu opakovatelný. Jejich fumble-ratio patrně zůstane podobné, jen trošku jinak; obrana by měla více míčů vybojovat (vloni #24) a útok by jich měl více ztratit (vloni #2).

Extrémní čísla měli minulý rok Vikings. Měli štěstí, to ano - ztratili jen 2 z 11 ofenzivních fumblů (18%), ale 11 fumblů je loňské minimum. V jakékoliv myslitelné fumble statistice byl útok Minnesoty na vrcholu: fumble per carry (2.7%), fumble per drive (6.6%), give/away per drive (1.2%) a stínovali je jen vítězové Super Bowlu z New England, jejichž množství fumblů v kombinaci s deflategate by vydalo na několik vlastních článků. Od roku 2011 měli méně ofenzivních fumblů, než loňská Minnesota, jen tehdejší vítězové velmi nestabilní NFC South a další dva týmy, které hrají domácí zápasy na krytém stadionu, 2012 Falcons (9) a 2011 Saints (6). Další rok si výrazně přihoršili jak ve fumblech, tak v počtu vítězství. Každopádně ani jeden z těchto dvou týmů nedosáhl toho, aby za celou sezonu ztratil pouze dva fumbly. To se naposledy podařilo Chiefs v roce 2002. Nicméně v jejich případě návrat k průměru ničemu nevadil, protože další rok vyhráli 13 zápasů - od té doby klub nezažil lepší rok.



Zajímavý rozdíl byl v defenzivách Jaguars a Titans, soupeřů ze slabé AFC South. Nebo jinak - mezi Titans a všemi jejich divizními soupeři. Třebaže Jags i Titans měli obrany, jejichž “luck” se na papíře vmáčkl do top 7, tak u Tennessee je to velice alarmující proto, že mít tolik smůly jako měli štěstí, je dost možné, že skončili s nulou v take/aways. Zatímco Jags donutili soupeře k fumblu na 12.5% drivů (#13) a 8% drivů ukončili vybojovaným fumblem (#2), což je u týmu s tolika prohrami vždy příjemné zjištění, tak Titans v obou statistikách patří na úplné dno ligy.



Close line / silný favorit, underdog
V létě jsem zveřejnil i průzkum toho, jak je který tým spolehlivý - majitel Cowboys Jerry Jones jednou prohlásil, že jeho tým prohrál, protože podle linemakerů měl prohrát. Některé celky se tím zdánlivě dobře řídí, některé se naopak umí vzepřít. Browns byli minulý rok jako outsider (spread +3.5 a výše) pro sázkaře spolehlivý. 5-0 ATS ale neudělá moc velkou radost fanouškům, zvlášť když v posledních dvou letech jsou Browns v této situaci 2-9 SU venku.



Lepší byli jako outsideři třeba Bills, kteří nejen dokázali pokrýt spread, ale i vítězit. Vloni 4-2 SU a za poslední dva roky 10-5 ATS. Nejslabší týmy (Jags, Raiders, Titans, Bucs) byli ‘spolehlivý’ outsider, dohromady 6-45 SU, ale Bucs měli aspoň 7-5 ATS. Nejlepším týmem v zápasech vypsaných do tří bodů od pick ‘em byli Cardinals (7-1 SU, 6-2 ATS) a Steelers (7-2 SU i ATS).

Record proti vítězným týmům / playoff týmům
Jednoduše sledování zápasů proti dobrým týmům. Zajímá mě spíše, jak se vedlo týmům s dobrým recordem, protože ty špatné prohrávají neustále. Trošku hrozivý je například record Vikings a Giants, od kterých letos čekám zlepšení. Minnesota byla 0-7 SU (ale 4-3 ATS) proti týmům s 8+ výhrami a 1-5 SU (ale 3-3 ATS) proti playoff týmům; Giants na tom byli o dost hůř s 1-9 SU (2-8 ATS) proti týmům nad .500 a 0-6 SU (1-5 ATS). Příšerné. To, že se Matthew Stafford trápí proti vyhrávajícím týmům se znovu potvrzuje i tady: Lions byli 1-4 SU i ATS proti playoff týmům. Tradičně dobří byli Patriots a Seahawks, ale překvapivě se k nim přidali i Steelers, kteří dokázali, že jejich loňská jízda nebyla jen díky slabšímu rozpisu: 6-1 SU i ATS proti .500+, 5-1 SU i ATS proti PO týmům.



Turnover ratio, T/O battles
Tato čísla jsou dobrá spíše pro zrekapitulování, neposkytují velkou výpovědní hodnotu o tom, jak se týmům bude dařit další rok. Je ale pravděpodobné, že pokud měl někdo výrazně více vítězství v turnoverech, než celkové sezónní ratio (nebo naopak), vrátí se v příštím roce k průměru. Turnovery jsou nejdůležitější statistikou v NFL. Nedají se predikovat (i když je pravděpodobné, že týmy s top QB budou spíše mít pozitivní T/O ratio), ale jisté je, že jde o statistiku, která vysvětluje mnoho vítězství. Favorité, kteří vyhrají T/O souboj o aspoň jeden turnover, vyhrávají 80% času. Pokud vyhrají T/O souboj o 2 míče, pak už to je 95% vítězství a k tomu 81% cover rate. Chránit míč je tak pro úspěch kritické.

Nejlepší T/O ratio měli minulý rok Packers, k čemuž jim pomohlo i neuvěřitelné domácí TD:INT ratio A-Roda 28 TD, 0 INT. Jejich útočné drivy končily turnoverem jen v 8% případů (#2) a naopak defenzivní v 16% (#5). Byť jejich obrana patřila k těm slabším, v mnoha běžně používaných statistikách mají dobrá nebo aspoň průměrná čísla a tohle je jedna z nich. Není tak překvapivé, že jejich record v T/O soubojích (výhra = +2 a lepší, prohra = -2 a horší) je 6-1. To nutně neznamená, že tyto zápasy vyhráli - ve třetím týdnu v Detroitu jim nestačilo T/O ratio +2 a v posledním zápase sezony - NFC Conference Championship - hodil Russell Wilson 4 INT a Packers díky tomu vyhráli T/O souboj o +3. Přesto z toho nedokázali vytěžit vítězství. Zápas to byl natolik obskurní, že nebýt ještě více šokujícího závěru Super Bowlu, mluvilo by se o něm celou off-season. Takhle si většina médií vystačila s Butlerovým interceptionem a samozřejmě deflate-gate.

Panthers byli v T/O bitvách 5-2, i když za celou sezonu měli ratio jen +3...

Další věc co sleduji je record, pokud byla T/O bitva vyrovnaná (mezi +1 a -1). Vyhrávat takové zápasy je obyčejně známkou dobrých týmů a pokud nebudu počítat Panthers (opět?), kteří se do playoff vmáčkli, byť prohráli více zápasů, než vyhráli, a kteří měla v těchto zápasech record 2-6-1 (25%), tak ostatní playoff týmy dohromady měli za těchto podmínek record 69-27-1 (72%). Důkaz toho, jak moc špatná byla minulý rok divize Caroliny: record týmů z NFC South byl při vyrovnaném T/O ratiu 8-21-1 (28%). Dokonce i divize, ze které pochází Jaguars a Titans (ti měli v tomto scénaři record 2-16), má v součtu lepší čísla.

Aplikoval jsem stejný postup jako v případě “kolik výher a proher bylo v těsných zápasech” a podíval se na to, jaký podíl výher/proher měl který tým díky silně kladnému nebo zápornému T/O ratiu. Nejlépe z toho vyšli Colts, jejichž počet turnoverů je sice alarmující (včetně playoff šestkrát prohráli T/O souboj -2), ale taky díky výhře v T/O vyhráli jen jeden zápas. Navíc měli record 3-2 v zápasech, kdy prohráli T/O battle, přičemž obě prohry proběhly venku. Z toho jedna hned první týden při venkovním primetime zápase v Denveru, jinak řečeno v jedné z nejhorších situací, jaká tým může potkat. V lize, kde měly za takových podmínek všechny ostatní týmy dohromady record 18-96 (16%) jde o skvělý výkon. Dokonce se jim podařilo i v takové situaci vynulovat Cincinnati. V celé historii NFL jen tři další týmy dokázali udělat shutout navzdory tomu, že prohráli T/O bitvu o -2.



Cincinnati Bengals nicméně byli po remíze s Carolinou. Týmy po remíze jsou od roku 2003 2-6 (25%) SU i ATS (průměrná prohra o 23 bodů). Od roku 1980 11-23 SU (32%) a 14-19-1 (42%) ATS.



Totals

Hledání různých trendů a zajímavostí je něco, co mě fascinuje, ale je potřeba si dát pozor na to, jestli si linemakeři nevšimli toho stejného a třeba vypsanou line přehnaně nekompenzují. V tu chvíli je potřeba přepnout a jít proti statistikám. Nedívám se proto jen na výsledky Over/Under, ale i na průměrnou line a průměrný počet bodů. Jisté je to, že týmy s kvalitní obranou a ideálně průměrným útokem, který dokáže protáhnout vlastní drive, ale předvádí slabé výkony v red zone, jsou dokonalým underovým týmem. Jako Bills minulý rok, 13-3 k underu. Podobný případ byla i Arizona, 5-10-1 k underu a navíc průměrně -5 rozdíl (#2 největší) mezi totalem a skutečností. Podobně rozdělených týmů, kteří jsou výjimečně dobří na jedné straně míče a výjimečně špatní na straně druhé, je v NFL v tuto chvíli dost a dost. V posledních dvou letech by sázky na domácí undery Jaguars v kombinaci s overy venku dopadly 21-11. Navzdory tomu, že dvě třetiny venkovních utkání skončilo overem, tady bych na jakoukoliv kompenzaci s radostí skočil. Rozdíl oproti line totiž byl jen 1.1 bodu, v podstatě perfektní odhad.

Pamatuju si kolik zápasů ve čtvrtek v noci jsem ke konci už moc nevnímal, protože skóre bylo vysoké a zápas dávno rozhodnutý. A skutečně, v primetime časech byl minulý rok velký podíl overů, celkem 72-34-2 (68%), z toho 22-4 (85%) v prvních čtyřech týdnech.



Poločasy

Z výsledků po poločasu - respektive toho, jestli výsledek vydrží do konce zápasu nebo ne, se dá o týmu hodně posoudit. Saints měli v zápasech, kde vedli po první půlce, record 5-3. V zápasech, kde o poločase prohrávali pak 1-6. Taková čísla značí týmy se slabou obranou. Buccaneers vedli po poločase šestkrát, ale vyhráli jen jeden zápas. V jejich případě je to kromě mnoha mezer v sestavě a obrovským množstvím ofenzivních faulů i opatrným playcallingem, když se jim zrovna dařilo. Jen jediný tým ve vedení o méně, než TD, nahrával tak málo jako Bucs (43%). Naopak na 2nd-&-power (nelepší situace pro běh) nahrávali v 56% možností - nejvíce v lize. Vyhrát dobře rozjeté zápasy je pro úspěch prostě nutnost. Playoff týmy měly minulý rok dohromady record v zápasech, kde vedli po prvním poločasu, 101-9-1 (92%).



Body obran a special týmů

V kombinaci s průměrnou startovní pozicí útoku a počtu TD na drivech začínajících mimo průměrnou startovní pozici jde o dobrý způsob, jak si ujasnit, jak moc která ofenziva těžila z dobré hry special teamů a obran. Nejvíce to je vidět u Rams, kde jejich obrana a special teamy skórovali více, než 10% bodů (#5), navíc jejich útok začínal v průměru na 28.3 yardech (#11). U většiny ostatních týmů, kde hrála obrana velkou roli je to buď jedno (body) nebo druhé (pozice), málokdy obojí. Co je na Rams fascinující je to, jak jim soupeři tuto skutečnost opláceli. Když se jim nedařilo skórovat proti dominantní obraně, tak to prostě udělali z punt returnu nebo po turnoveru: 19% inkasovaných bodů (!) Rams nejde na vrub obraně, ale útoku a special teamům. Neschopnost ofenzivy doplňuje jedna z pokročilých metrik, 30-&-In: Rams byli jedním ze tří týmů, kteří skórovali víc, než polovinu ofenzivních TD na drivech začínajících v lepší pozici, než vlastních 30 yardů, což je v NFL průměrná startovní pozice.

Vysvětlím příště.
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 8.09.2015, 10:28 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Poznámky preview #2

Pokračování guide k preview. Tentokrát se v krátkosti vyjádřím k vyhodnocení náročnosti rozpisu a analýze playcallingu… Včera byla na dlouho (až do Valentýna) poslední neděle bez amerického fotbalu. Takže je na čase začít postupně sypat preview. Začnu dnes večer týmy z AFC East a AFC North, jejíž reprezentanti Patriots a Steelers se střetnou už ve čtvrtek v noci.

Strength of Schedule
Jedna z prvních analýz, které jsem na blogu zveřejnil se týkala právě toho. Ve stručnosti: při předsezónní analýze nepoužívám běžně zavedený způsob použití recordu z minulé sezony, protože má nulovou prediktivní hodnotu. Pythagorean z jednoho roku a record z dalšího roku má o 8% vyšší přesnost, ale ani ten neberu v potaz. Nejlepší metoda je použití sezónních totalů - linemakeři jsou velmi přesní, mají týmy nastudované a tak se jedná o nejvěrnější odhad síly schedule. Pravda je, že strength of schedule už je v tomto čísle zakomponován a tak bych v příští offseason rád naprogramoval model, který z těchto dat vytěží ještě víc. Prozatím ale používám čísla, ve kterých je zohledněn i kurz a ty mají dokonce o 22% vyšší přesnost, než metodika, kterou používá většina serverů.

Některé týmy mají vytrvale snadný rozpis, například Indianapolis díky tomu, že hraje šestkrát za rok s Houstonem, Jacksonville a Tennessee. Naproti tomu třeba Arizona ho má díky účasti v NFC West vytrvale jeden z nejtěžších. Ze studie vývoje týmového recordu z roku na rok podle toho, jak se mění náročnost rozpisu, nevychází pro letošní rok dobře například Pittsburgh. To je ostatně jeden z důvodů, proč se očekává v Pittsburghu úpadek zpět k 8-8 nebo 9-7. Nebo bude mít Big Ben další velkou sezonu a dokáže znovu nést na zádech obranu, třebaže ta bude pravděpodobně o něco lepší, než minulý rok? A dokáže to, když rozpis Steelers jde z #27 na #2?

Mean za použití vlastních spreadů
Způsob, kterým vyhodnocuji value dlouhodobých sázek před sezonou a zároveň si tím ujasním jednotlivé spoty a look-ahead zápasy, na které během roku který tým narazí. V podstatě jde o vyhodnocení síly rozpisu v absolutním slova smyslu - bere v potaz i kvalitu týmu a situaci. V tomto případě používám svoje vlastní čísla, z kterých vypočítám pravděpodobný počet vítězství. V preview je u každého tým pro srovnání i mean od party z Football Outsiders. Mean nutně neodráží, jak si který tým opravdu povede, protože tento postup bere v potaz jen aktuální sestavy a ignoruje, jak je který tým závislý na zdraví hráčů (hloubka sestavy, kvalita koučů).



Překážky a největší výzvy
Nehodnotím jen sílu rozpisu ve vakuu, ale i jednotlivá období. Dva po sobě jdoucí venkovní zápasy, sandwich games, jestli jdou proti soupeři, který jde z bye týdne nebo naopak má bye další týden, soupeř hraje další zápas až v pondělí a další klasické úhly. Nejnáročnější tří-, čtyř-, pětitýdenní špan nejen podle síly soupeře, ale i podle situace. Například matematicky je pro Lions nejnáročnější čtyřtýdenní rozpis v týdnech 1-4, kdy je čekají tři zápasy venku, z toho jeden v Seattlu, a ten jediný domácí zápas je proti Denveru. Situačně to ale dost možná bude v týdnech 12-15, kdy je po dvou domácích čtvrtečních primetime zápasech - proti Eagles na Díkuvzdání, další týden proti Packers - čekají dva zápasy venku proti Rams a Saints v pondělí večer. Saints jsou od roku 2010 11-1 SU a 10-1-1 ATS v domácích primetime zápasech. Tradičně těžký test je čeká v Green Bay, kde prohráli posledních 23 zápasů.

Playcalling
Analýza playcallingu podle situace. Nejvíce se zaměřuji na kritické downy: 1st-a-10, 2nd-a-short, 3rd-a-power (rozdělení délky downu je long, tj. 8+ yardů, medium, tj. 5-7, short, tj. 3-4, a power, tj. 1-2. Jak často se kdo rozhodoval nahrávat/běhat a jaký s tím měl úspěch. Navíc porovnávám rozdíly (mimojiné) mezi tím, jak který tým hraje, když je skóre vyrovnané (max o TD) a když výrazně vede. Místo zahlcování čísly vypíšu jen zajímavosti a extrémy. Poznámka k použitým stats: EDE je moje vlastní metrika, která měří, jestli se dala rozehra považovat za úspěšnou, YPPA je průměr získaných yardů na přihrávku a YPC průměr získaných yardů na běh.
    * Steelers měli na prvních downech vyvážený playcalling a velkou efektivitu. Podíl přihrávek a běhů byl 51:49 ve prospěch přihrávek; vzhledem k ligovému průměru (47%) byl ale Pittsburgh jeden z více pass-happy týmů.

    * Ve vedení v close zápasech (max o 8 bodů) nahrávali na 44% rozeher (#8).

    * Na prvním downu patřili Steelers k jednomu z nejlepších týmů v lize: při přihrávce 57% EDE (#5), z toho 35% prvních downů (#4) a 9.2 YPPA (#3); při běhu 36% EDE (#12), z toho 14% prvních downů (#6), 4.7 YPC (#8).

    * Z toho bylo hodně krátkých druhých downů. Tam patřil útok vzduchem k ligovému průměru. Druhý a krátký je ideální down pro běhovou hru, přesto Steelers přihrávali na 56% těchto downů (#7). Patrně proto, že běhový útok vyloženě nedominoval v počtu yardů, ale v efektivitě ano. Když už ale běželi, tak dosáhli při 2nd-a-short 75% EDE (#5), z toho 63% prvních downů (#2). Při 2nd-a-power pak po zemi udělali 76% prvních downů (#5).

    * V silné efektivitě nicméně pokračovali, ať se na prvním downu stalo cokoliv. Na 2nd-a-long nahrávali v 67% případů, což byl ligový průměr. Při přihrávce skórovali 55% EDE (#1), z toho 34% prvních downů (#5) a 8.0 YPPA (#9); při běhu 35% EDE (#7), z toho 15% prvních downů a 5.9 YPC (#2)

    * Z toho zase vzniklo hodně krátkých třetích downů. Ben Roethlisberger byl vynikající i v této situaci. Z 3rd-a-short downů překonvertoval 65% v první down (#5) a při 3rd-a-power dokonce 79% (#6).
Kebabking
Anonymní


Celková statistika na K2:
Počet OK: 0
Počet 1/2 OK: 0
Počet VOID: 0
Počet 1/2 KO: 0
Počet KO: 0
Vklady: 0 unitů
Výhry: 0 unitů
Profit: +0.00 unitů
Yield: +0.00 %



Sledovat sázkaře
E-mailová notifikace
SMS tipy z fóra




Kvalita tipů:
PříspěvekZaslal: 9.09.2015, 20:18 Předmět:
Pište tipy na sázení
Citovat

Poznámky preview #3

V krátkosti vysvětlení použitých pokročilých metrik a to by mělo být vše, zbytek v placené sekci. Těmito čísly budu spamovat i svoje analýzy, takže není na škodu to vysvětlit i pro lidi, co nemají zájem číst dvacetistránkové elaboráty. Smile

EDE - Early Down Efficiency - bere v potaz efektivitu play s určitou sadou předdefinovaných proměnných, aby mi vyplivla jednoduše úspěch/neúspěch. Při vyfiltrování zápasů, kde bylo výrazné T/O ratio (nejdůležitější statistika vůbec) vyhrálo od roku 2012 74% týmů, které mělo zápasové EDE o 20% vyšší; 65% týmů, které mělo EDE o 10% vyšší; 61% týmů, které měly EDE o 5% vyšší.

EDSR - Early Down Success Ratio - se nedívá na první a druhé downy jednotlivě, ale bere v potaz jedinou věc a to jestli získal tým první down bez toho, aby musel konvertovat třetí down. Se stejným vyfiltrováním zápasů, kde rozhodovalo T/O ratio: týmy s o 5% lepším EDSR, než měl soupeř, vyhrávají 63% zápasů; o 15% lepší vyhrávají 66% zápasů a tak dále.

30&In - průměrná startovní pozice v NFL je na 28-29 yardové čáře. Tato metrika bere v potaz jen drivy, která začínají uvnitř vlastních třiceti yardů a hodnotí, jak často je v ní tým úspěšný. Vyfiltruje se tím šum, který se jinak dostane do tradičních statistik, kdy nějaký tým skóruje více bodů, než si jejich ofenziva ve skutečnosti zaslouží. Všichni účastníci posledních dvou Super Bowlů se při porovnání ofenzivního a defenzivního 30&In umístili v top 3.
Zobrazit tipy z předchozích:   
Přidat nové téma Zaslat odpověď    KolemDvou.cz - tipy na sázení -> Archiv K2 Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1
Všechny aktuální tipy z K2
Žebříčky a statistiky sázkařů
Sázkařské deníky
Tipy moderátorů K2
Tipy na tenis
Tipy na fotbal
Tipy na hokej
Tipy na basketbal
Tipy na házenou a volejbal
Tipy na NBA, NHL, NFL a MLB
Tipy na biatlon, skoky na lyžích, alpské lyžování a lyžování
Sázky, sázení, tipovaní, kurzové sázení, tipy na sázení
Souhrn tipů klubu sázkařů K2profi
Tipovací a sázkařská soutěž K2mini
Strategie sázení
Money management
Úspěšné sázkařské tikety
Programy pro sázení
Kontrola tiketu
Placené tipy
Tipy zdarma
Online sázení


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group
Český překlad phpBB Czech - www.phpbbcz.com




Sportbreak.cz - Dexter





Výměna odkazů:

Studio Ipanema - grafické a reklamní studio
Hledáte kam na výlet? Jsme komunita lidí, kteří si sdílí zajímavé a dobré tipy na výlety, přidejte se.
Časopis pro muže sázkaře, sázka na jistotu.

nasetipy.com - tipovanie, tipovaci web, tipuj, stávkovanie, bet, dobrý tip

Vtipy